Tuxedomoon v beatnickém hotelu i Paláci Akropolis

Americká kapela Tuxedomoon se záhy po vydání prvního alba Half-Mute na počátku osmdesátých let minulého století stala doslova kultovní záležitostí a to nejen proto, že tehdy patřila do stejného společenství jako The Residents. Po slibném začátku se ale jejich tvorba časem poněkud rozmělnila a některé jejich pozdější opusy jsou víc než problematické. To vše vedlo nakonec k dlouhé odmlce, kterou přerušilo až před třemi lety vydání bravurního alba Cabin In The Sky, jež spolu s odkazem let minulých prezentoval soubor před rokem v pražské Akropoli. 11. 2. 2007 v 19:30 se vrací na místo činu. Mezitím stačil ještě vydat soundtrack k filmu Bardo Hotel, inspirovaném vzpomínkami beatnického umělce Briona Gysina. Přestože jde o ,pouhou‘ hudbu k filmu, Tuxedomoon tu jasně dokazují, že svůj druhý dech rozhodně neztratili. Jen se jejich nová tvorba stále víc pohybuje v ambietních polohách. Není to ovšem nějaká odlidštěná elektronika, ale náladotvorná syntéza elektrických a akustických zvuků, kde významnou roli hrají trubka i housle. Není náhodou, že kritika přirovnává Bardo Hotel Soundtrack i k hypnotickým dílům Milese Davise a jindy ho zase označuje jako setkání Astora Piazzoly s Terrym Rileym. Tuxedomoon nasáli za svých poutí po celém světě řadu podnětů a umějí je dokonale syntetizovat. Na Bardo Hotel najdeme i tři mikroozvěny z předchozích děl. Kromě připomínek z dvou již jmenovaných alb (skladby Loneliness respektive Baron Brown) je tu také parafráze Jinx z Desire. To jasně vyjadřuje fakt, že kapela má jasno v tom, na co hodlá navazovat. A volba je to rozhodně správná. Tuxedomoon navíc naživo doplňuje videokouzelník George Kakanakis, který vytváří své projekce v reálném čase a tudíž se nikdy neopakuje. Vidět koncert ,Tuxíků‘ je tedy rozhodně zážitek a ne nějaká pouhá nostalgická vzpomínka na kdysi-hvězdy.

Přidat komentář