Když si koupíte novou edici vaší oblíbené desky, desky, která vyšla poměrně nedávno, a přitom zjistíte, že je to vlastně její výroční třicetiletá edice, musíte si přiznat, že jste už pokročilejší, řekněme zkušenější hudební fanoušek. Což je samozřejmě spíše plus. Například máte o dost více desek než na začátku! To mi připomněla deska Geek The Girl, kterou jsem si v rozšířené verzi pořídil teď v létě.
Původní album jsem sehnal v roce 1995. V předinternetové době jsem ho objevil klasickým pátracím způsobem: Na Iggyho American Caesar hostovala v písničce Beside You jakási Lisa Germano. Potom mi někdo půjčil sampler 4AD a tam byla její písnička Cry Wolf. Z té mě úplně mrazilo! Takže když jsem se na jaře dostal do ciziny, hned jsem si Geek The Girl koupil (přeci jen, v Bontonlandu by jí asi neměli; navíc v té době Bontonland ještě ani neexistoval). A nezklamalo mě! Vybavuji si, že ze stejného výletu jsem si přivezl také nové album PJ Harvey To Bring You My Love.
Po návratu chtěli všichni nahrát novou PJ, o které se tenkrát hodně mluvilo. Využil jsem situace (a příhodné stopáže obou alb) a na druhou stranu devadesátky jsem každému nahrál Lisu Germano, o které se tenkrát nemluvilo vůbec. A jak byli všichni nadšení! Možná ještě víc než z Harvey. Ne, že by to album bylo lepší, ale protože kvalitu u Harvey všichni očekávali, kdežto od Geek The Girl nikdo nic nečekal. Čelisti padaly.
Neumím samozřejmě odclonit svou letitou citovou vazbu k té nahrávce, ale když jsem ji nyní opět poslouchal, připadalo mi, že je stále stejně silná jako před těmi pár lety. A bohužel stále aktuální. Bohužel proto, že se nejedná o kdovíjak veselý poslech. Textům rozumím lépe než tenkrát. Koncepční album o dospívající holce, která se chce cítit „cool“, přitažlivě a zařadit mezi své vrstevníky, se nevyhýbá tématům zneužívání, sebezatracování nebo stalkování. Taková odvrácená strana „rozjetých“ teenagerských komedií. Desku přesto nevnímám jako úplně depresivní, protože Lisa posluchače přes nelehká témata provede s citem až k určité katarzi a naznačené, velmi opatrné naději.
Když o pár let později potřeboval David Bowie na nahrávání houslistku, někdo mu Germano doporučil (živila se též jako doprovodná muzikantka). Koupil si tedy Geek The Girl, aby zjistil, jakou dělá hudbu. Volal jí, hned jak si desku doposlechl.