Uchamžiky

O výrazný hudební dvojzážitek tohoto roku se mi letos postarala PJ Harvey. Napřed na desce, potom na koncertě. Její The Hope Six Demolition Project je možná jedno z nejlepších alb, co natočila. Pravda, to bych mohl říct o většině jejích desek, ale to není můj problém, že má tak vyrovnanou diskografii. Už dlouho jsem ale neslyšel tak depresivní desku, která by u mě vyvolávala tak dobrou náladu! Byl to umělecký záměr? Nebo umělecká náhoda? I přes velmi smutné texty je totiž pocit z alba povznášející, dalo by se říct. Vím, že je to trochu divné, když slyšíte, jak někdo zpívá o beznaději a vy se u toho cítíte skvěle. Ale umění dokáže mnohé. Nevím, jestli je to jejím projevem, výrazným podílem dechových nástrojů (které album ženou jako parník) nebo mužskými sbory (že by námořníci na tom parníku?). Koncert pocit z desky ještě podtrhl. Je málo takových, kdy by mi ani nevadilo, kdyby interpret hrál jen samé nové věci. Což tak v podstatě bylo. Na druhou stranu nebudu zastírat, že jsem měl, když nečekaně zařadila něco z To Bring You My Love, na tváři přiblblý šťastný úsměv.
Vybavil jsem si (tedy ne že bych se na koncerty chodil vybavovat), jak jsem tuhle desku slyšel poprvé. A podruhé. Bylo to, když jsem byl v roce 1995 s mámou v New Yorku. Aerolinie, které nás tam dopravovaly, to popletly, nepodržely nám rezervaci a poslaly nás oklikou jinými spoji. Za utrpěné trauma nám ale dali finanční kompenzaci, za kterou jsem si mohl pořídit několik cédéček a svého prvního discmana! Holt, tenkrát bylo létání na úplně jiné úrovni. Jedno z prvních alb, co jsem si koupil a poslechl, byla tehdejší žhavá novinka PJ Harvey. Pamatuju si, že jsem byl tou deskou (a discmanem) tak nadšen a fascinován, že jsem si ji (přestože to je striktně proti mým poslechovým pravidlům) po přehrání pustil hned znovu. To bylo vůbec poprvé, co jsem si desku rovnou pustil podruhé. A také naposled; od té doby už jsem si žádné album dvakrát po sobě nepustil!
To cédéčko mám samozřejmě dodnes, stejně jako toho discmana. Dnes si do něj asi dám The Hope Six Demolition Project. Ale jen jednou.

O výrazný hudební dvojzážitek tohoto roku se mi . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář