Uchamžiky

Někdy mi padne nějaká deska do ruky na základě toho, že mi padne do oka její obal. Jindy naopak o desce jen čtu, to mě nějakým způsobem navnadí, objednám si ji a teprve potom vidím, jaký má vlastně obal. Ne, že by na tom až tak záleželo, u doporučených alb kupuji zajíce, aniž bych znal pytel. Když se mi potom líbí, tím lépe, ale nepovedený obal skvělé album nezhorší. A někdy na mě vypadne vyloženě kuriozitka. Jako když jsem si onehdy sehnal (post-)punkovou klasiku Entertainment! leedských Gang Of Four z roku 1979. Z dnešního pohledu až učebnicová ukázka kapely, která v době nastupujícího thatcherismu radikálně (pochopitelně zleva) kritizovala establishment. Nelidské podmínky leedských dělníků atd. Ostrá sdělení byla podepřena skvělou muzikou (punkový, ale neokázalý drive s lehkými náznaky tanečních rytmů), takže album neztrácí nic na své naléhavosti ani dneska. A to, i když vás sociální burcování příliš nebere.
Ovšem zpátky k obalu. Je převážně rudý. Jak jinak. Ovšem kromě písmen jsou na něm v dolním pravém rohu ještě tři obrázky. Mít původní elpíčko, všimnu si toho asi hned, ale na zmenšeném cd obalu mi chvilku trvalo, než mi to došlo: Vždyť je tam Vinnetou a Old Shatterhand! Jak ti se tam jenom dostali? Je přeci známo, že mimo východní blok, kde byly extrémně populární, se tyto zfilmované mayovky moc nechytaly. Možná se kapela dostala nějakou náhodou k fotkám a ty se jí zalíbily. Nebo že by to byl záměr, že by vyloženě sledovali, co „jede“ na Východě? To mi přijde méně pravděpodobné, ale co já vím? Každopádně kromě těch tří fotek (vlastně je to jen jedna, třikrát zopakovaná v různých výřezech) je tam okolo nich ještě napsáno: „The Indian smiles, he thinks that the cowboy is his friend. The cowboy smiles, he is glad the Indian is fooled. Now he can exploit him.“ A to mi přišlo vyloženě nespravedlivé! Ne, že by způsob, jakým si bílí Evropané podmanili Ameriku a zametli s jejím původním obyvatelstvem, byl v pořádku. Chápu, jak to mysleli a souhlasím s nimi. Ale zrovna Old Shatterhand za to nemůže! To byl přeci přítel Indiánů! Ten to myslel upřímně. Vinnetou byl jeho rudý bratr.

To my tady v roce 1979 měli úplně jiného Rudého bratra. A všema deseti bychom brali možná i Železnou lady. Nebo alespoň Iron Maiden.

Někdy mi padne nějaká deska do ruky na . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář