Zdeněk Justoň

Studoval ekonomii, ale posledních čtyřicet let se zabývá sociální a kulturní antropologií. V roce 1981 napsal pro Jazzovou sekci knihu Hudba přírodních národů, kde inovativním způsobem popsal úlohu hudby a tance v hrách, obřadech a mýtech původních obyvatel Afriky, Austrálie a Ameriky, jeho zatím poslední publikací byla Ekonomie přírodních národů. Od devadesátých let minulého století publikoval řadu antropologických esejů v kulturní revue Analogon, v rubrice Skryté zkušenosti magazínu UNI publikuje antropologické portréty různých osobností spojených s touto vědou.

Hérodotos

Dnes se většinou antropologie definuje jako systematický výzkum ,těch druhých‘. Ale kdo jsou ,ti druzí‘ a kdo jsme potom ,my‘? Dejme tomu, že ,ti druzí‘ jsou cizí lidé, které ,my‘ chceme pozorovat. Potom se antropologie musí zabývat zkoumáním národů, etnik či skupin, které jsou kulturně odlišné od jejich pozorovatelů. A je celkem… Číst dál...

Zakladatel sociobiologie Edward Wilson

Co je v lidském chování vrozené a co naučené, toť otázka, kterou se zabývají po celém světě nejen antropologové, ale také mnozí biologové. Přitom postoje těchto dvou skupin se dost výrazně liší. Antropologové se opírají o představu, že pokud se všude na světě rodí děti stejné, zatímco chování dospělých se v různých… Číst dál...

Podivuhodný svět afrických křováků

Když roku 1652 zakládal Jan van Riebeck první evropskou kolonii v jižní Africe nedaleko Kapského města, čítalo její osídlení zhruba osmdesát osob: byli to náboženští odpadlíci ve vlastních zemích, vlámští kalvinisté a pár rodin francouzských hugenotů. Černošské kmeny se na jih Afriky přistěhovaly až ke konci osmnáctého století.… Číst dál...
Další články