JEAN-CLAUDE MICHÉA ANEB JAK PŘEDVÍDAT MINULOST

Je to zvláštní. Když se u nás v roce 1948 jednoduchým politickým trikem dostali místní komunisté k moci, jejich protivníci nevěřili vlastním očím, že se jim to tak snadno podařilo. Ale bylo to prostě tím, že Gottwaldovi chlapci měli jiné, drsnější představy o politické práci než jejich demokratičtí odpůrci. Nešlo pouze o to obsadit… Číst dál...

Mathieu Bock-Cȏté aneb O novém náboženství

Jedna tisková zpráva z října 2020 člověka spíš vyděsila, než pobavila: turecký prezident doporučil svému francouzskému protějšku, aby se šel léčit na psychiatrii. Důvod? Poté, co muslimský radikál v Paříži zabil učitele a pak mu ještě usekl hlavu, protože ukazoval žákům karikatury Mohameda, Francie zpřísnila opatření proti islámským… Číst dál...

Roman Jakobson aneb Ruský revolucionář v Praze

Přečtěme si na začátek podivnou citaci: „Nutno je vést především zboží, které jde na odbyt, a mít evidenci o poptávce a řídit se podle spotřebitele. Takže rychlý odbyt je nutno dát tomu zboží, které se vyrábí rychle, co nejsnáze a v maximálně přijatelné kvalitě. Neboť ležákem se stává hlavně takové zboží, kterého… Číst dál...

Záviš Kalandra aneb Pohan zabit komunisty

Tak jsme si letos připomněli 75. výročí justiční vraždy Milady Horákové pod heslem „Zabita komunisty“. Historici nám vysvětlili, že šlo skutečně o neuvěřitelný právnický exces, neboť za vyzvědačství, z něhož ji vinila obžaloba, mohla podle tehdejších zákonů prý dostat nanejvýše 20 let odnětí svobody. Takže každému, kdo se začne… Číst dál...

Zdeněk Kalista aneb Hovory s mrtvými

Minulost nemůže být nikdy učitelkou přítomnosti, ale může dnešnímu člověku připomenout, v čem se dnešek od dřívějška liší. Historie má především za úkol zachycovat život už neexistující a tak vracet současníka z jeho zaujetí dneškem do světa podivných dějů, tvarů a barev, které se tolik liší od zdánlivě nudné, nebo naopak příliš… Číst dál...

Pět bratrů Rothschildů aneb Jak vyhrát válku

Ve středověku každý člověk patřil k nějaké obci, cechu nebo pozemku, takže jeho osobnost splývala s jeho sociálním okolím. Dnes jsou lidé svobodní a jejich osobnostje odkázána sama na sebe, navíc jsou neoddělitelní od zákonů věcí, takže ztrácejí své antropomorfní rysy. Dříve věcné vztahy mezi majetkem a jedincem… Číst dál...

Piritim Sorokin aneb Proroctví včerejška

Náš dnešní hrdina se narodil v Rusku a zažil v dětství to, co mnohé tamní děti na konci 19. a začátku 20. století: v dětství mu zemřela matka, a tak se s otcem a bratrem toulali tou velikánskou zemí, otec občas někde našel práci, restauroval staré chrámové fresky a ikony. Těžko říci, zda trpěl víc… Číst dál...

Josef Čapek aneb O negramotných básnících

Jiří Kolář kdysi vyprávěl, jak ho jednou v pařížském Musée de lʼhomme, když už si tam poněkolikáté prohlížel černošské plastiky, sugestivně napadlo: vždyť ti lidé neuměli číst ani psát a přitom dělali tak úžasné umění! A tak když se vrátil domů, začal přemýšlet, jak by asi takový analfabet udělal báseň. A zkusil místo… Číst dál...

Ferdinand de Saussure aneb Několik slov o rasismu

V životě se lidem stávají různé zádrhele. Někdy si za to mohou sami, někdy jsou v tom nevině, ale pak za to mohou ti okolo. A tak se nedávno stalo, že se do osidel novodobých pomluv dostal hodný hoch Justin Trudeau, kanadský premiér, považovaný za nejkorektnějšího politika na Zemi. Bylo tehdy před volbami v druhé největší zemi na světě… Číst dál...

Ladislav Jehlička aneb O nesmyslu dějin

Nedávná aféra kolem obnovy Mariánského sloupu poukázala (jak se správně česky říká: „v plné nahotě“) na mizerné sebevědomí českého národa. A to nebyli vesměs představitelé „českého lidu“, kteří se k tomu vyjadřovali, ale dá se říci, že šlo pouze o příslušníky „elity národa“, kteří se tím zabývali. Inu, není se tomu co divit,… Číst dál...