Werner Cohn aneb Co vlastně víme o Romech

Začněme steskem: jedna ze základních knih amerického badatele Cohna věnovaná jeho zkušenostem a znalostem romského etnika, pojmenovaná bez velkých komplikací Cikáni, u nás vyšla s pozoruhodně velkým zpožděním: napsána byla v roce 1973 a u nás jsme ji vzali poprvé do ruky v roce 2009, takže z našeho pohledu, jak čas… Číst dál...

JEAN-YVES TADIÉ aneb PROUST na FREUDOVĚ pohovce

Na začátku našeho nového příběhu seděl doktor Adrien Proust na Charcotově přednášce v nemocnici Salpêtrière v Paříži. Onen zmíněný přednášející, plným jménem Jean-Martin Charcot, tam v letech 1872 až 1888 působil jako neurolog a také tam přednášel. Nakonec z oněch přednášek vznikl celý rozsáhlý soubor, který byl publikován pod názvem… Číst dál...

Frank Boldt aneb Cheb, kdo by to byl řekʼ

Naštěstí jsme národ, který má docela rád humor, ba je schopen i o sobě žertovat. Jeden z našich žertů tvrdí, že jsme jeden z mála národů, které nejraději slaví své prohry. Takže každý rok se srocují 8. listopadu milovníci starých bambitek na Bílé hoře, aby si tu nejslavnější prohru v dějinách českého lidu hezky připomenuli. Ale… Číst dál...

Eric Blair aneb o zrození George Orwella

Náš dnešní hrdina měl pozoruhodný rodokmen. Začněme matkou: její jméno Limouzinová prozrazuje, že rodina pocházela z francouzského města Limoges, proslulého malovanými smalty, o němž se tradovalo, že bylo jedním z hlavních středisek francouzské civilizace, „která zplodila více papežů a méně milenců než jakákoliv jiná“… Číst dál...

Georges Balandier aneb Kam se nám ztrácejí slova

Subjektem našeho dnešního setkání bude „starý bard“ francouzské antropologie, který u nás byl a dodnes je nepříliš známý. Ale neděste se, nepůjde vůbec o nudné povídání! Balandier toho v životě zažil tolik, že kdybych chtěl jeho činorodost k někomu přirovnat, tak bych neváhal ani vteřinu a jmenoval bych jeho jmenovce Orwella… Číst dál...

JEAN-CLAUDE MICHÉA ANEB JAK PŘEDVÍDAT MINULOST

Je to zvláštní. Když se u nás v roce 1948 jednoduchým politickým trikem dostali místní komunisté k moci, jejich protivníci nevěřili vlastním očím, že se jim to tak snadno podařilo. Ale bylo to prostě tím, že Gottwaldovi chlapci měli jiné, drsnější představy o politické práci než jejich demokratičtí odpůrci. Nešlo pouze o to obsadit… Číst dál...

Mathieu Bock-Cȏté aneb O novém náboženství

Jedna tisková zpráva z října 2020 člověka spíš vyděsila, než pobavila: turecký prezident doporučil svému francouzskému protějšku, aby se šel léčit na psychiatrii. Důvod? Poté, co muslimský radikál v Paříži zabil učitele a pak mu ještě usekl hlavu, protože ukazoval žákům karikatury Mohameda, Francie zpřísnila opatření proti islámským… Číst dál...

Roman Jakobson aneb Ruský revolucionář v Praze

Přečtěme si na začátek podivnou citaci: „Nutno je vést především zboží, které jde na odbyt, a mít evidenci o poptávce a řídit se podle spotřebitele. Takže rychlý odbyt je nutno dát tomu zboží, které se vyrábí rychle, co nejsnáze a v maximálně přijatelné kvalitě. Neboť ležákem se stává hlavně takové zboží, kterého… Číst dál...

Záviš Kalandra aneb Pohan zabit komunisty

Tak jsme si letos připomněli 75. výročí justiční vraždy Milady Horákové pod heslem „Zabita komunisty“. Historici nám vysvětlili, že šlo skutečně o neuvěřitelný právnický exces, neboť za vyzvědačství, z něhož ji vinila obžaloba, mohla podle tehdejších zákonů prý dostat nanejvýše 20 let odnětí svobody. Takže každému, kdo se začne… Číst dál...

Zdeněk Kalista aneb Hovory s mrtvými

Minulost nemůže být nikdy učitelkou přítomnosti, ale může dnešnímu člověku připomenout, v čem se dnešek od dřívějška liší. Historie má především za úkol zachycovat život už neexistující a tak vracet současníka z jeho zaujetí dneškem do světa podivných dějů, tvarů a barev, které se tolik liší od zdánlivě nudné, nebo naopak příliš… Číst dál...