Autor: Daniel Konrád - 2. stránka - kulturní magazín Uni

Jazzový diář na červenec

04/201607/2010 Daniel Konrád

Červencové jazzové tipy se nesou především v duchu putovního festivalu Bohemia Jazz, který již poněkolikáté po celé ČR pořádá česko-americký kytarista Rudy Linka. Hned 1. července ale v pražském Divadle Hybernia vystoupí legendární Pat Metheny Group, kde vedle kytaristy Methenyho působí dále klávesista a skladatel… Číst dál...

Carrie Underwood: Play On

07/2010 Daniel Konrád

Koketérie ryzí nashvillské country se středoproudovou hudbou je za oceánem tolerovanou milostnou pletkou už téměř půl století. Zatímco většina následovnic Patsy Cline nebo později Dolly Parton ale mířila od banja a houslí směrem k rockovějším sestavám, mladá blonďatá hvězdička Carrie Underwood jako by mezi těmito dvěma póly neustále… Číst dál...

John Hiatt: The Open Road

04/201106/2010 Daniel Konrád

Americké dálnice jsou pro poezii jako stvořené. Při bezmála patnáct set mil čítající jízdě po Highway 101, která se stáčí podél západního pobřeží, střídá řvoucí tuleně a racky křižující nad tmavomodrým oceánem panorama vyprahlých dun, tajuplné kořeny vyvrácených stromů vystupují z písku a pomalu se ztrácí v kaleidoskopu… Číst dál...

Jazzový diář na květen

04/201605/2010 Daniel Konrád

3. května pokračuje jarní festival Agharty koncertem klávesisty a producenta George Dukea, který vloni v Praze natočil koncertní DVD a na stejném místě ho nyní pokřtí. Ten samý den pak v Jazz Docku vystoupí fusion baskytarista Steve Clarke se svým triem. 4. května ve Španělském sále přednese jinak newyorský… Číst dál...

Hluboká inspirace Davida Dorůžky

05/2010 Daniel Konrád

Český kytarista David Dorůžka se jazzu věnuje již od svých čtrnácti let a zhruba od té doby jeho tvorbu důsledně sledují také kritici a muzikanti. Mnozí mu vcelku otevřeně připisují genialitu. Jeho věhlas teď ve větší míře konečně překročil i české hranice: v březnu mu vyšla instrumentální triová deska Wandering… Číst dál...

Jazzový diář na duben

04/201604/2010 Daniel Konrád

Počátkem měsíce dubna už je v prodeji deset českých jazzových CD roku 2010 a zatím se nemenší ani počet lákavých koncertních vystoupení tuzemských i zahraničních hvězd. Hned v pátek 2. dubna zahraje v Jazz Docku undergroundové kvinteto Muff, jehož debutové CD letos vyjde u Animal Music. Ve středu 7. tamtéž… Číst dál...

Tord Gustavsen: Restored, Returned

04/2010 Daniel Konrád

Britského básníka W. H. Audena očarovala andersenovská pohádka o Sněhové královně natolik, že o jejím vlivu na lyrikovu tvorbu dodnes vznikají odborné eseje. A pomyslným střepem ze zrcadla Audenovy introspektivní tvorby byl zase pro změnu nedávno omámen minimalistický norský klavírista Tord Gustavsen, který kvůli… Číst dál...

Jazzový diář na březen

04/201603/2010 Daniel Konrád

Zatímco v zahraničí se jazzový březen bude zcela jistě nést v duchu nové desky Brada Mehldaua, tuzemské publikum čeká vedle dvou křtů především řada jedinečných živých koncertů. 2. března v pražské Aghartě vystoupí fusionový kvintet teprve dvacetiletého klavíristy Jana Steinsdörfera. Student Karla Růžičky a Davida… Číst dál...

Peter Van Huffel: Like The Rusted Key

03/201003/2010 Daniel Konrád

Zvonění klíčů má v našich končinách vcelku jednoznačné vyznění a kanadský saxofonista Peter Van Huffel ho asi jen stěží měl na paměti, když na svém novém CD LIKE THE RUSTED KEY (Fresh Sound Records, 2010, 61:02) nechal v úvodu cinkat zrezlé klíče. Přesto člověku bleskne hlavou, zda to od moudrého a tajemného Kanaďana nemůže být nějaká… Číst dál...

Oz Noy: Schizophrenic

03/201003/2010 Daniel Konrád

Mezi současnými jazzovými muzikanty lze registrovat jen minimum schizofreniků a k tomu nejslavnějšímu, trumpetistovi Tomu Harrellovi, chovají hudebníci zpravidla bezvýhradnou úctu. Jinak by se asi nezachoval ani izraelský fusionový kytarista Oz Noy, autor nedávného alba SCHIZOPHRENIC (Magna Carta, 2009, 60:24) a také březnový… Číst dál...

Další články

Rozhovorem se zpěvákem Blixou Bargeldem avizujeme podzimní pražský koncert legendy evropské alternativní scény Einstürzende Neubauten. Pro čtenáře, kteří plánují návštěvu festivalů Colours of Ostrava a Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou přinášíme manuál, prozrazující, koho z účinkujících si podle mínění kulturního magazínu UNI nenechat ujít. Obsáhlým profilem představujeme Vincenta Peiraniho, francouzského jazzového akordeonistu, který v létě vystoupí hned na třech rozdílných koncertech v Brně. V recenzní rubrice hodnotíme letošní ročník festivalu Respect jako jeden z nejsilnějších v jeho dlouhé historii.
Titulní rozhovor s šéfkurátorkou Galerie hlavního města Prahy Helenou Musilovou se týká mimořádně objevné výstavy Nové realismy probíhající v pražské Městské knihovně a přinášející úplně nový pohled na umění v Československu ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Obsáhlým nekrologem vzpomínáme na významnou postavu zvukového mistra, producenta a hudebníka Stevea Albiniho, rozhovorem se zpěvákem Blixou Bargeldem avizujeme nejen vydání nové desky Einstürzende Neubauten, ale také jejich podzimní pražský koncert. Rozhovorovou formou přibližuje červnové UNI také práci a myšlenky nonkonformní slovenské filmové režisérky Zuzany Piussi.
Protože si 3. června celý kulturní svět připomene sté výročí úmrtí Franze Kafky, květnový magazín UNI se rozhodl připomenout tuto velkou literární osobnost monotematickým číslem, které nahlíží autorovo dílo a odkaz ze všemožných stran. Samozřejmě neopakujeme základní informace o Franzi Kafkovi jako je jeho životopis nebo rozbor jeho děl, na toto téma i v češtině vyšla řada kvalitní literatury. Spíš si vybíráme jednak zajímavé detaily jeho tvorby, například zálibu v kreslení, jednak jeho dopad na další umělecké žánry, jako je film, divadlo, výtvarné umění či hudba.
Duben je nejkrutější měsíc, rodí šeříky z mrtvé země, mísí vzpomínku s touhou, vznítí kořeny jarním deštěm z otupělosti. Zima nás hřála, přikryla zem sněhem zapomnění, sytila uschlými hlízami tu trošku života.
Březnové UNI dokládá, že kulturní sezóna se s blížícím se jarem konečně začíná pořádně rozbíhat. Vidíme to na zvětšujícím se rozsahu rubriky UNI doporučuje, ale i na aktuál ní titulní stránce, která zve na koncert jedné z hlavních hvězd brněnského JazzFestu. A také se uvnitř čísla dočtete o dalších akcích, které se na nejbližší dobu chystají.
Lednové vydání kulturního magazínu UNI se obsahově pohybuje, jak už bývá zvykem, ve dvou časových rovinách. V té ryze současné představujeme momentálně hvězdnou mladou osobnost stylu americana Allison Russell a v souvislosti s jejím profilem přinášíme i obsáhlý esej o provázání americany se současnými společenskými trendy v USA. Z rozhovorů upozorňujeme na povídání s členem skupiny King Crimson či spolupracovníkem Petera Gabriela Tonym Levinem, nebo na další povídání muzikanta Jana Fice, tentokrát s jeho brněnským kolegou, zpěvákem Karlem Heřmanem, frontmanem kapely Šankišou. V nehudební části představujeme amerického avantgardního všeuměla Harryho Smithe, přinášíme analýzu české literatury po roce 2000 a hovoříme se spisovatelkou Simonou Bohatou.
Rozsáhlým titulním materiálem si poslední UNI roku 2023 připomíná osmdesáté narozeniny jedné z nejoriginálnějších zpěvaček a skladatelek Joni Mitchell. Portrétním rozhovorem představujeme českého jazzového hudebníka a skladatele Roberta Fischmanna a rozsáhlou studií seznamujeme čtenáře s Dežem Hoffmanem, fotografem slovenského původu, který se etabloval ve velkém světě hudby a portrétoval Beatles, Franka Sinatru, Jimiho Hendrixe a mnoho dalších slavných muzikantů. Přinášíme také bizarní příběh Roberta Macka McCormicka, původce největší sbírky terénních nahrávek texaského blues a další lidové hudby, se kterou se svět seznamuje až nyní, několik let po jeho smrti.
Listopadové UNI patří mezi ta vydání, která se věnují jednomu jedinému tématu, opracovávanému ze všech stran. Tentokrát linorytová obálka již tradičního spolupracovníka Michala Cihláře láká na čtení o hudebním, filmovém i televizním fenoménu jménem Blues Brothers. Věnujeme se mimo jiné hereckým kariérám obou protagonistů Johna Belushiho a Dana Aykroyda, přinášíme původní rozhovor s kytaristou Blues Brothers Bandu Stevem Cropperem, zevrubně probíráme zajímavosti z oblasti memphiského soulu i chicagského blues, z nichž se skládá nezaměnitelný hudební styl Blues Brothers, a přinášíme spoustu dalšího zajímavého čtení týkajícího se tohoto pozoruhodného projektu.
O slovenské politice i o hudbě si povídáme v titulním rozhovoru říjnového UNI se zpěvačkou a autorkou Katarzií. Slovenskou společnost komentuje i projekt Drť, jehož koncert na nadcházejícím festivalu Alternativa anoncujeme profilovým článkem. Podzimní koncertní nabídka stála i u zrodu materiálů o King Crimson, návratu alternativních legend Henry Now či unikátním hudebním nástroji Omniwerk. Z umělecké oblasti hudby se pouze dotýkající nabízíme rozhovor s jedním z kmenových fotografů magazínu UNI Karlem Šusterem.
Zářijové, poprázdninové číslo kulturního magazínu UNI, se logicky ve větší míře ohlíží: a to za letními festivaly, na kterých se zástupci autorského okruhu objevili. Rozsáhlou reportáží se vracíme v Colours of Ostrava, přehledným článkem si projdeme festivaly "dělané s láskou k lidem a hudbě", mezi něž Jiří Moravčík vybral mimo jiné i Boskovice, ze zahraničí navšívíme festival world music v Kremži. Ohlížíme se bohužel i ve dvou dalších článcích: nekrolozích hudebního publicisty Jiřího Černého a významného amerického muzikanta Robbieho Robertsona. Naopak žhavou současnost reflektujeme v rozsáhlém rozhovoru s multitalentovaným Jakubem Königem, jehož osou je umělcovo právě vycházející sólové album Hvězdy.
Titulní rozhovor s šéfkurátorkou Galerie hlavního města Prahy Helenou Musilovou se týká mimořádně objevné výstavy Nové realismy probíhající v pražské Městské knihovně a přinášející úplně nový pohled na umění v Československu ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Obsáhlým nekrologem vzpomínáme na významnou postavu zvukového mistra, producenta a hudebníka Stevea Albiniho, rozhovorem se zpěvákem Blixou Bargeldem avizujeme nejen vydání nové desky Einstürzende Neubauten, ale také jejich podzimní pražský koncert. Rozhovorovou formou přibližuje červnové UNI také práci a myšlenky nonkonformní slovenské filmové režisérky Zuzany Piussi.

Čt
25
Čvc
2024
So
27
Čvc
2024

Pop Messe 2024
Velodrom, Brno
17–20/7 Pop Messe 2024
So
27
Čvc
2024
Ne
28
Čvc
2024

Mezinárodní dixielandový festival, Plzeň 2024
Plzeň
27–28/7 Mezinárodní dixielandový festival
So
27
Čvc
2024
So
03
Srp
2024

Folkové prázdniny
zámecký park, Náměšť nad Oslavou
27–3/8 Folkové prázdniny
Ne
28
Čvc
2024
So
03
Srp
2024

Mezinárodní kytarový festival, Brno 2024
Brno
27–3/8 Mezinárodní kytarový festival
Pá
02
Srp
2024
So
03
Srp
2024

Beseda u Bigbítu
Tasov
2–3/8 Beseda u Bigbítu
Čt
05
Zář
2024

Karel Plíhal
Měšťanská beseda – Malý sál, Plzeň
5/9 Karel Plíhal
So
14
Zář
2024

UNIFEST
Kaštan, Praha
14/9 Unifest
Po
30
Zář
2024

Tindersticks
Divadlo Hybernia, Praha
30/9 Tindersticks
St
02
Říj
2024

Mike Zito
Lucerna Music Bar, Praha
2/10 Mike Zito
Čt
14
Lis
2024

Beth Hart - US
O2 Universum, Praha
14/11 Beth Hart

Vim že jsem už celkem starej a některý ty holky z fotek na zdi byly i o něco starší, ale tvl. Francoise Hardy? Nějak nemohu přijmout že ta skládací židle u řeky zůstala opuštěná a racci nad Seinou osaměli. A některý ty písničky co sem slýchal zpívat Hegerovou nebo Urbánkovou, nebyly od Hapky či Grosmananna, jak sem si jako kluk při otáčení desek myslel..
I tento měsíc zůstaneme na holčičí stejdži, ale za to vytočíme volume hodně doprava. Kim Gordon vystoupí začátkem července v Praze a i to je dobrej důvod si pustit její zatím poslední, skvělý album No Home Record. Propaguje ho sérií ,,únikových" videí se svojí dcerou Coco Gordon Moore v hlavní roli. A v Hungry Baby si ona sama střihla malej, přísnej štěk. Kim zas dokazuje, že si geniálně vystačí s jedním rifem o dvou kilech na basu a jedním akordem. A ovšem s famózní gradací.
Na Rhiannon Giddens jsem narazil náhodou při pátrání po původním zvuku banja. Rhiannon nejen bravůrně ovládá svůj bezpražcovej apalašskej nástroj. Až následně jsem se dostal nejen k její původní kapele Carolina Chocolate Drops, ale i k jejím solovým projektům, se které ji posunuly až ke spolupráci se samotným Paulem Simonem.
Ač by se to našinci na první dobrou nemuselo zdát, pohybujeme se tentokrát na domácí hroudě. Hudebně i mentálně ovšem značně posunuté na nefalšovanej Divokej západ. Pro Honzu Richtera to není módní záležitost, ale letitej interest a dřina. A časté a dlouhodobé pobyty za louží, který dodaly záměru na autenticitě. Back to Bute je vzpomínkou na jeho dřevnější období, kdy po otevření dveří pomalu jakýhokoliv podniku od Žižkova po Vršovice na vás vykouk Janny Richter. Jeho současné nablýskané elektro buggy má ale taky něco do sebe.
Na Charleye Crocketta jsem narazil náhodou díky jeho drásavýmu desperátskýmu hobo songu Killers of the Flower Moon, který má navíc geniální grafickej klip. Doporučuji také dohledat. Při dalším rolování jsem ale zjistil že jeho pravá stezka vede hlavně do westernově pompézního country. A to mě překvapivě baví ještě víc. Tenhle Texasan totiž ten těžkej bourbon zdatně ředí sympatickým nadhledem a sebeironií. A ty songy sou navíc prostě skvělý.
Je fajn když se někdo vrací ke svým tradicím, k folkloru předků. A pak ho třeba přetaví k obrazu svýmu. A pak tu je ještě jedna věc, která mě baví snad ještě víc. Když si někdo do úplně cizího folkloru vědomně zapustí svoje vlastní kořeny. A ještě navech si k tomu natočí klipovej eastern. Pak tu máme parádní Moraviánu alá Honza Fic! Nakonec jsme na tom s tim horkem, žízní a nedohledným obzorem všichni stejně.
První letošní příspěvek budiž komiksovým nekrologem Shanovi McGovenovi, kterej nás opustil koncem právě minulého roku. V našem video komiksu ho symbolicky vyprovází parťák Nick, v Armstrongově nesmrtelném a jinak k uzoufání zprofanovaném What a Wonderful World. Jenže tahle verze je prostě fajn. Je zajímavý jak ten prokletej, tolikrát z The Pogues vyhazovanej a zase příjímanej potížista všem teď tolik chybí. Aby ne, vono to bez něj tak nějak neni vono. V kapele i v hudebním světě tak nějak vůbec.
The Brian Ferry Orchestra: Do The Strand Jednou večer jsem během jízdy autem přelaďoval rádio a z jedné nejmenované frekvence se na nás začal linout melodicky objevný a přitom přísně tradiční swing. Okamžitě jsem zjišťoval co to je a tím pro sebe objevil formaci The Brian Ferry Orchestra, která nahrála bezvadné soundtracky k filmu Velký Gatsby, nebo seriálu Babylon Berlin. Ale na jejich první desce Jazz Age z roku 2012 hvězda z Roxy Music vůbec nezpívá! Ferry byl prý zvědav, jak jeho písně obstojí v samotné jazzové instrumentaci. Za mě teda slušnej příklad krocení ega.
City of New Orleans je často přebíranej country standart a trvalo mi poměrně dlouho, než jsem se proklikal k autorovi tohoto songu. A je to, světe div se, syn legendárního Dylanova pravzoru Woodyho - Arlo Guthrie! Ale komiksovou cenu za nejlepší verzi nakonec uděluji Johnnymu Cashovi v jeho trochu úchylné hudební reklamně na jednu dráhu.
Tato kapitola budiš opožděnou vzpomínkou na Sixta Rodrigueze, který odešel letos v létě 8.srpna. Připomínkou neuvěřitelného příběhu skvělého muzikanta, táty a člověka. A důkazem že doma jeden nemusí být zrovna prorokem, a stát se současně hrdinou a symbolem politické změny na druhé straně zeměkoule. A třeba aniž by o tom měl sebemenší tušení. Pamětníci naší totality takovým paradoxům myslím dobře rozumí.
Simon a Garfunkel byli asi mým prvním setkáním s kvalitním písničkářským folkem mého dětství. Když pominu Kryla. Otáčel jsem ten domácí vinyl dokola a četl překlady textů v obsáhlém bookletu plného fotek New Yorku a krásné grafiky. Film Absolovent vznikl rok před mým narozením a viděl jsem ho až o hodně později. Film už asi nikoho nešokuje, ale tehdy třicetiletej Dustin Hofman zahrál toho dvacetiletýho koloucha docela půvabně. A ty písničky jsou stále svěží a nadčasový.