Jana Kirschner: Moruša: biela

Leccos se dalo tušit už díky zdařilému albu Krajina rovina (2010), na kterém Jana Kirschner sympaticky vybočila z přímočarých poprockových lajn. Přesto deska Moruša: biela velmi příjemně překvapuje. Co snad kdy znělo na předchozích opusech slovenské zpěvačky konvenčně, byť Jana Kirschner si vždy zachovávala dobrý vkus, vzala voda.… Číst dál...

Allen Toussaint: Songbook

Poté, co se milovaný pantáta newor­leanského R&B poklonil na albu coververzí a standardů The Bright Mississippi (2009) svým jazzovým in­spirátorům, rozhodl se zrekapitulovat i (převážně) vlastní klasiku. Zatímco v případě The Bright Mississippi šlo o promyšlenou, proaranžovanou na­hrávku s řadou věhlasných… Číst dál...

Jitka Šuranská: Nězachoď slunečko Indies

„Současné úpravy“ lidových písní páchá kde kdo, ovšem jen někteří opravdu objevně a přitom s citem. Jitka Šuranská patří k onomu šafránu novátorských a zároveň autentických interpretů. Na koncertech si dnes vystačí sama s elektronikou a dokazuje, že (převážně) moravský folklór si perfektně rozumí… Číst dál...

KT Tunstall: Invisible Empire // Crescent Moon

Krize středního věku dolehla i na skot­skou písničkářku KT Tunstall. Kdyby to neznělo škodolibě, dodal bych – zaplaťpámbu. Jistěže pisatel nepřeje nikomu zklamání. Ovšem vyzpívávání se z chmur dalo vzniknout zpěvaččině určitě nejhlubší a dle pisatele také nej­lepší desce, byť příznivci vkusné, ži­vější hitovosti alb Eye… Číst dál...

Bill Frisell: Silent Comedy; Big Sur

Bill Frisell letos zatím stihl vydat, nepočítáme-li hru v cizích službách (třeba interpretaci Zornových The Mysteries), dvě alba. Alba odlišná jako zima a léto. Zatímco Silent Co­medy (únor) představuje nervní i hu­morné sólové studiové improvizace, Big Sur (červen) je promyšlená, psa­ná, velebná i chytlavá suita pro kyta­ru,… Číst dál...

Richard Bona: Bonafied

Kluk z odlehlé kamerunské vesničky, který si vyráběl struny z brzdového lanka bicyklu, mladý barový muzi­kant fascinovaně zírající „co je to ten jazz“ a nedávno jmenovaný profesor hudby na New York University. Stá­le jedna a tatáž osoba. Proč připo­mínám Bonovy z kontextu vytržené životní mezníky? Právě sedmá… Číst dál...

Hayseed Dixie – možná vám zazpíváme česky

Přepracovávat písně AC/DC, Kiss, Queen či Black Sabbath do bluegrassových aranžmá může působit jen jako bohapustá parodie, bodré průpovídky o chlastu asi vyzní poněkud komunálně, ale nenechejme se mýlit prvním dojmem. Hayseed Dixie jsou především vynikající muzikanti a krom legračních cover-verzí dokáží psát vlastní smysluplné… Číst dál...

Sara Traves – vnímat historii krve

Sara Tavares u nás zatím příliš známá není, ale koncert v rámci Colours of Ostrava by mohl leccos změnit. Hudba lisabonské písničkářky dokáže být přesvědčivá a dojímavá doslova do morku kostí. Od pop-soulových začátků a prozpěvování písní Whitney Houston v polovině 90. let urazila Sara Tavares obdivuhodnou… Číst dál...

Transglobal Underground – zásilka psího počasí a svěžích beatů pro Tiranu

Projekt, se kterým přijedou na Colours of Ostrava u nás jinak často hrající Transglobal Underground, slibuje nevšední zážitek. Kapela poprvé ve svo­jí historii natočila album v rovnocenné spolupráci s dalším ansámblem, albánskou dechovkou Fanfara Tirana. A spojení dvou odlišných hudebních planet se muzikantům zalíbilo… Číst dál...