Hans Voth – Viktor Hartig, Vila H. a E. Hartigovaných, 1926–1927, Šumperk

Dlouhá desetiletí byl Šumperk prosperujícím centrem svého regionu. Město, dbající výstavnosti svých ulic se mohlo pyšnit mnoha příklady kultivovaných staveb, odrážejících řadu středních proudů německé architektury. Přesto i zde našla progresivnější meziválečná architektura své stoupence a objednavatele. Vedle obchodního domu O.… Číst dál...

Berty Ženatý, Vila Roberta Schneidera, 1930–1931, Olomouc

Projekt získal R. Schneider, ředitel olomoucké pobočky Moravské životní pojišťovny, prostřednictvím zlínského stavitele Bohumila Kubánka, který stavbu prováděl. I po více než sedmdesáti letech působí Ženatého dílo, realizované v typickém neomítaném, tentokrát však bílém, cihelném zdivu, neobyčejně moderně. Koncepce domu,… Číst dál...

František Kalivoda — Vila R. a V. Růžičkových, Prostějov 1938–1939

Vilu prostějovského bankéře Radomíra Růžičky navrhl na sklonku roku 1938 architekt František Kalivoda (1913–1971), příslušník nejmladší generace brněnských architektů, urbanista, talentovaný typograf a v neposlední řadě i ne smírně agilní osobnost, které nevídané množství kulturních aktivit nedovolilo ani řádně ukončit… Číst dál...

Josef Gočár, obecné a měšťanské školy v Hradci Králové (1925–1927)

Projekt školního komplexu z roku 1925 koncipoval autor oproti regulačnímu plánu pravostranné labské kotliny (1924) jako uzavřený, symetricky orientovaný areál, výškově navazující na budovu sousedního gymnázia, jejímž autorem je rovněž Josef Gočár. Vizuálně jsou si obě stavby blízké, přesto lze ve školském areálu spatřit významný posun… Číst dál...

Josef Gočár – regulační plány města Hradce Králové (1925–1932)

Společně s Hradcem Králové se během 20. let rozvíjelo i další nové městské centrum, Baťův Zlín, utvářený jako město v krajině. Hradec Králové se naopak stal sídlem, do něhož jeho okolní krajina plynule vstupuje. Josef Gočár si uvědomil tuto možnost, a proto ve své regulaci města, započaté roku 1925, přišel s koncepcí… Číst dál...

Jaroslav Fragner: elektrárna Esso v Kolíně nad Labem (1929–1932)

Další z významných meziválečných staveb, které se nesmazatelně zapsaly nejen do dějin české moderní architektury, nýbrž avantgardy vůbec, je funkcionalistická tepelná elektrárna společnosti ESSO (Elektrárenský svaz středolabských okresů) v Kolíně. Její autor, talentovaný architekt Jaroslav Fragner, člen někdejší legendární skupiny… Číst dál...

Jaromír Krejcar: obchodní dům Olypmic v Praze (1926–1928)

Počínaje tímto číslem, jsme se rozhodli postupně představit několik klíčových děl české moderní architektury 20. století. A protože česká architektura v období mezi oběma světovými válkami patřila v Evropě mezi progresivní, začínáme realizací právě z této podnětné doby. Bez fenoménu rušných ulic a velkoměstských… Číst dál...

Rekonstrukce tiskárny pro Krajský soud v Olomouci, Miroslav Pospíšil, Ateliér R, 2005–2007

Z právě vydaného portfolia, ilustrujícího tvorbu olomouckého Ateliéru R za posledních šest let (2001–2007) se dozvídáme, že architektura kanceláře vedené Miroslavem Pospíšilem nemá ambice šokovat. Pospíšilův tým tedy upřednostňuje promyšlená a zdůvodněná řešení před okázalou zajímavostí, kterou mnozí architekti nezřídka maskují absenci… Číst dál...

Jiří Bíza, Jan Horký – Rodinný dům v Hradci Králové – Malšovicích 2000–2007

Právě v těchto dnech dokončuje dvojice  mladých talentovaných architektů v Hradci Králové pozoruhodný rodinný  dům. Nebývá sice zvykem pozastavovat  se nad ještě nezkolaudovanou stavbou,  ale v případě domu architektů Jiřího  Bízy a Jana Horkého výjimku udělat  můžeme. Již způsob volby projektantů  proběhl totiž… Číst dál...