Rudiš a Pýcha napsali hru ze světa fandů Depeche Mode

Nová hra Jaroslava Rudiše a Petra Pýchy  Strange Love, kterou uvádí Činoherní studio v Ústí nad Labem, se odehrává v prostředí fanoušků Depeche  Mode. Rudišovi je blízká nejen železnice, ale i hudba. A černoodění příznivci  kultovního souboru si skutečně přijdou  na své, v inscenaci zazní nejen  jeho texty, autoři si pohráli i s otázkami  do kvizu pro čtveřici protagonistů  soutěžících o to, kdo zná nejlépe detaily  ze života Depeche Mode, takže se  poučí i znalci.
6_rudis_a_pycha1Strange Love však není pouhou poctou kapele či sondou do světa fanoušků nejen Depeche Mode. Je symbolickým obrazem dospívání i stárnutí, kdy ideály odnáší čas i realita skutečného  světa a sny se většinou neplní. Víkendová  soutěž fandů DM je zmenšeným  podobenstvím naší dnešní hektické  reality.
Dětský svět čistého fandovství  a opravdových hodnot (jaké má vyznávat  správný depešák) je konfrontován  s dospělou realitou,  kde nejen čest, ale ani spravedlnost  není samozřejmostí.
Happyend nepřichází, v soutěži  o největšího depešáka, parodující  televizní reality show, kde  moderátoři propagují hlavně  sami sebe, nevyhraje ten, kdo  má největší znalosti, ale ambiciózní  mladík bez skrupulí, kterému jde  o vítězství bez ohledu na cenu, kterou  za ně zaplatí. A tak kvůli cestě do Ameriky  na Gahanův texaský ranč obětuje  i vztah s dívkou, která ho před pár lety  k hudbě Depeche Mode přivedla. Depeche  Mode jsou pro něj jen výtahem  k úspěchu, a nikoliv absurdním symbolem  přeceňované resistence proti komunistické  kulturní politice.
Hra ukazuje, jak je svět občas bezdůvodně a absurdně krutý, což dokumentuje  tragický osud nejlepšího přítele  hlavního hrdiny Ludvíka. Tristní je i konec vztahu stárnoucí Mileny a ještě  staršího kotlíkáře Jaromíra, vzpomínajícího  na bouřící Lochotín. Když se konečně pokusí o sex, po němž Milena  tak touží, Milena si uvědomí, že Jaromíra  nechce.
Silný je godotovský motiv čekání.  I když se na obzoru objevuje auto, do  hotelu už nikdo další nepřijde, nedorazí  ani Ludvíkův přítel, ani hvězdný host  ze zahraničí.
Rudiš se poprvé oprostil od  romantizujících prvků, obrušujících  hrany Nebi pod Berlínem  i Grandhotelu, což činí  ze Strange Love jeho nejvyzrálejší  dílo. Navíc má smysl  pro absurditu zglajchšaltované  doby, která se v kulisách  socialismu snaží být američtější  než Amerika. Velkolepě  pojatá soutěž se koná v lesním  hotýlku Družba a dorazí  na ni jen čtyři fanoušci Depeche  Mode.
6_rudis_a_pycha2Rudiš opět dokázal výborně vystihnout typy, což se mu povedlo  už v Grandhotelu. Moderátor  Hornyk je pravým ztělesněním celebrit,  které uvádějí akce bez ohledu na  to, zda k nim mají nějaký vztah, hlavně  aby vyinkasovaly honorář a ještě více  se zpopularizovaly. A Kryštof Rímský, který ho ztvárnil, mu dal vlezlost i asertivitu  typickou pro moderátory televizních  soutěží. Asistentka Claudie v podání  Nataši Gášové je dokonale umělá,  Ludvík věrným předobrazem všech ortodoxních  fanoušků, kteří žijí jen zbožštěným  objektem svého zájmu a snaží  se ho nejen dokonale poznat, ale mesianisticky  svou víru dál šířit. Marek Taclík  ho ztvárnil dokonale. A ctižádostivý  Michal v podání Jiřího Černého, jakési  převtělení Patky z Grandhotelu, je mu  dobrým protihráčem. Méně výrazné  jsou ženy, zejména Milena Marty Vítů  působí moc mladě na to, aby byla Michalovou  matkou, která se za každou  cenu snaží zabránit stárnutí.
Slabinou je i recitace textů Depeche  Mode. Kdo je nezná, nemusí mu dojít, proč je děj dělen přehnaně procítěně  přednášenými verši postrádajícími  hloubku, které jinak ukazují, že fanouškům  kapely Depeche Mode nebo jiné  kapely mnohdy suplují nedostatek ryzí  poezie. Také hudba mohla být stylovější,  než post rock Petra Kružíka. Přes tyto  drobné výhrady se však režisér Thomas  Zielinski zhostil své práce dobře.

Foto archiv

Přidat komentář