Nebe showbusinessu

Je to kult, jak zákon káže. Když měl 20. června 1980 film Blues Brothers premiéru, určitě by si nikdo nevsadil nejen na jeho obří sledovanost, ale určitě ne ani na to, že z něj vzejde řada slavných „hlášek“, že kromě standardního merche se podle něj budou pojmenovávat kluby, hospody nebo amsterdamské coffeeshopy, že budou speciální série oblečení. Že se budou hudebně-vizuální podobou kapely a jejích dvou frontmanů, protagonistů filmu, inspirovat desítky, možná stovky kapel, ať už čistě po hudební stránce, nebo ve všech směrech, tedy coby do detailu dotažené revivaly. A co je úplně nejvíc: tahle neuvěřitelná popularita trvá už přes čtyřicet let.

Hlavní postavou tohohle cirkusu je Dan Aykroyd. Začínal jako statista, později komediální herec a imitátor v televizním pořadu Saturday Night Live. Jeho herecká kariéra, jež ho měla v budoucnu dovést k řadě divácky úspěšných snímků, a to jak komediálních (za všechny jmenujme Krotitele duchů), tak i vážnějších (za roli ve filmu Řidič slečny Daisy si vysloužil nominaci na Oscara), a vedle toho i muzikantská, ke které měl coby milovník blues a soulu neméně nakročeno, začala 17. ledna 1976 v kostýmu včely, ve dvojici s druhým budoucím Blues Brotherem Johnem Belushim, za zpěvu klasického bluesového songu I’m a King Bee právě ve zmíněném komediálním pořadu. Belushi původně o blues vůbec nic nevěděl, to, že se u něj rozhořela fanatická láska k žánru, má na svědomí právě Aykroyd a pár dalších muzikantů, mimo jiné zpěvák a harmonikář Curtis Salgado, který se posléze stal jedním ze vzorů při dopilovávání podob obou bratří Bluesových. 

Aykroyd přijal pseudonym Elwood Blues, Belushi se pojmenoval Joliet Jake Blues, a jako cíl svých plánů si určili vrátit rhythm’n’bluesovou muziku a soul zpět do popředí zájmu hudebních fanoušků. Což se jim povedlo jako málokomu. A mimochodem, podle legendy nebyli Elwood a Jake skuteční sourozenci. Výrostci ze sirotčince, kterým vnukl lásku k blues tamní domovník a cosi jako jejich „duchovní otec“ Curtis, spojili svoji krev po rozříznutí prstů strunou pocházející údajně z kytary nikoho menšího než Elmorea Jamese, jednoho z originálních článků spojujících mississippské a chicagské blues.

Aktovka plná blues

 

Je to kult, jak zákon káže. Když m . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář