Randy Newman: The Randy Newman Songbook Box Set

 

RANDYBOX-TEMPLATE-PANTONES3Představa, že Randy Newman do box-setu písní natočených sólově s klavírem pouze jak to leží a běží zastrčí tři již vydané tituly Vol. 1 (2003), Vol. 2 (2011)Vol. 3 (2016) a doplní je slíbenými pěti dosud nepublikovanými nahrávkami coby „bonusem“, byla naštěstí příliš jednoduchá. Když už se do projektu Zpěvníku pustil, překopal písničkář celou dramaturgii. Prvotní důvod pro změnu pořadí písní a jejich rozčlenění do jednotlivých disků byl sice pouze „mechanický“, dříve než CD a digitální verze vyšla krabice se čtyřmi vinyly. Ale když už bylo třeba hlídat stopáže osmi stran LP, využil autor možnost, aby vyprávěl příběh jinak. Náladu zásadně změnil už tím, že na první místo přehodil I Think It’s Going To Rain Today. Ne kvůli chronologii, na kterou jinak kašle, ač jde shodou okolností o jednu z jeho vůbec nejranějších slavných písní, zkomponovanou před rokem 1966. Je prostě zatracený rozdíl, když poslech zahájíte s mollovými akordy pod verši „rozbitá okna a prázdné chodby / bledý mrtvý měsíc na šedě žíhané obloze“ v uších, než když se o entrée postará dřívější „šantánový“ otvírák Vol. 1 Objel jsem svět a mohl si vybrat jakoukoliv holku“ (It’s Lonely At The Top). Nehledě na prostý fakt, že skladby rozčleněné do čtyř kratších celků mají víc prostoru, je snazší je takříkajíc vstřebat. Že jde o záměr, prozrazuje už to, že 4CD edice zachovává „vinylové“ členění, byť by šlo snadno úsporně zdrcnout obsah kompletu do pouhých dvou disků.
Jinak platí všechny zjevné a polopatické pravdy, které už byly o autorském znovunahrání hitů i pozapomenutých písní napsány: že zatímco jiní by si recyklováním osvědčených, původně mnohdy bohatě aranžovaných písní do nové, syrové podoby koledovali o průšvih, Newman víc než obstál. Jen s náladotvorným pianem je výrazově přesvědčivý a leckdy možná ještě naléhavější a přitom „vkusnější“ (tedy ne, že bychom ho dříve mohli považovat za nevkusného!) než v originálních verzích. Jeden konkrétní případ: takové baladě Sail Away (1972) absence teskných smyčců spíš pospěla, píseň přitom nevyzní o nic méně nostalgicky. Zralý pohled na „hříchy mládí“ přitom u Newmana neznamená, že by se vytratily autentické emoce. The Songbook je zkrátka důstojná rekapitulace životního díla v nové (či novější) průzračné podobě.

Nonesuch, 2016, 38:42, 33:53, 33:06 & 39:27

Přidat komentář