AIDAN BAKER: Pithovirii

Vydavatelství Glacial Movements už osmnáct let nabízí posluchačům ambientní hudbu inspirovanou krajinami věčného sněhu a ledu. V současné době v Berlíně žijící Kanaďan Aidan Baker se proslavil nejprve jako polovina drone ambientně/rockového dua Nadja, aby po čase začal být podobně aktivní i jako sólista. Spojení obou subjektů není nové. Na minulé, zde vydané desce se Aidan prezentoval hrou na akustickou dvanáctistrunnou kytaru. Nové album je plně postaveno na zvucích/hlucích elektrické kytary. Hlavní inspirací kolekce byla literární Ledová trilogie Vladimíra Sorokina, která si zahrává s myšlenkou pádu meteoritu do oblasti Tunguska. Událost uvolní do ovzduší patnáct tisíc let staré viry zamrzlé v permafrostu, a tragédie je na světě. Výsledkem Bakerovy inspirace jsou dvě třicetiminutové skladby. První z nich, nazvaná Sibericum, je hutným, jednolitým hlukovým kusem, neustále se proměňujícím v čase, zatímco druhá polovina desky nazvaná Massiliensis je mnohem proměnlivější. Nad oběma se ale vznáší zlověstný mrak tušení. Znáte ten pohled na blížící se bouřku, černá hradba v ovzduší roste v tichu před očima. Aidan Baker hudebně vytvořil podobnou situaci, kdy ale hluková hmota nedává žádnou informaci o tom, co je před námi a kdy nás zasáhne. Kytarově hlukové vrstvy se v první polovině překrývají přes sebe jako klubko hadů. Jsou neustále v pohybu, někdy více, jindy méně. Jejich konfrontace je narušována pouze drobnými doprovodnými jevy, zde reprezentovanými občasnými drobnými vrzavými vstupy, které mají podobu nezvyklých sól. I když nás v první polovině autor trápí absencí jakékoliv gradace, skladba i tak nepostrádá napětí, které vás udrží doposlouchat kompozici do konce. To druhá půlhodinovka je jemným závanem v prostoře nabité statickou elektřinou. Jednou zazní jednotlivé kytarové tóny, dojde k nečekanému ztišení, aby v druhé polovině vygradoval atmosféru kompozice do surově hlukové polohy. Klenot pro znalce.