Anketa

  1. V čem byl podle vás nejzásadnější vliv Charlese Minguse na světovou jazzovou scénu?
  2. Inspiruje jeho hudba v něčem vás osobně? Máte zvlášť rádi některou jeho skladbu, album nebo tvůrčí období?

 

Martin Konvička (jazzový pianista a skladatel):

  1. Spíš se domnívám, ale mám pocit, že jedním z těch největších odkazů, který Mingus zanechal kromě své hudby, je jeho inspirativní osobnost leadera a ochránce jakési specifické etiky jazzu. Chuck Israels mi při jedné vzácné příležitosti říkal, že když jako mladý basista přišel ve svých začátcích do klubu na session, byl tam jako jediný běloch a ve vzduchu bylo cítit napětí a nevraživost až do momentu, kdy dovnitř vkročil Mingus a dal všem najevo, že toho mladého bělocha pozval on a že je pod jeho ochranným křídlem. V tu ránu byl Chuck jedním z nich. To je myslím velká síla člověka, který má zasloužený a nepopiratelný respekt v komunitě, a nebojí se ho užívat pro dobro hudby, kultury a společenství, které tvoří.
  2. Mingus je pro mě jeden z mála opravdových následníků Duka Ellingtona. Je temnější, zbavený té taneční/populární roviny, a proto má dřevitou sílu. To mě inspiruje. I když je melancholický, má obrovskou sílu, stačí si poslechnout Goodbye Pork Pie Hat

 

Vilém Spilka (kytarista, ředitel festivalu JazzFestBrno)

  1. Mingus byl skvělý skladatel, uměl napsat živelnou originální hudbu pro jakoukoliv sestavu od tria po orchestr. Kladl důraz na kolektivní improvizaci, čímž se vracel ke kořenům jazzu, ke kterým kolektivní improvizace neodmyslitelně patřila. Vzhledem ke svému smíšenému etnickému původu byl výrazným mluvčím ve prospěch rasové rovnosti, a inspiroval tak mnoho následovníků.
  2. Na studiích v Texasu jsem hrál skladbu Fables of Faubus s kytarovým bigbandem, aniž bych věděl, jak výrazný byl její společenský význam v době vzniku (1959). Zůstala mi v paměti dodnes.

 

Libor Šmoldas (jazzový kytarista)

  1. Otevřel nové dveře možností především v jazzové kompozici a orchestraci, propojil kořeny jazzu s modernou, přinesl intenzivní energii.
  2. Deska Mingus Ah Um z roku 1959. Jsou na ní skladby Better Git It in Your Soul, Goodbye Pork Pie Hat, Self-Portrait in Three Colors, Fables of Faubus, pecka!

 

Jiří Slavík (kontrabasista, multiinstrumentalista, The Survivors)

  1. Charles Mingus měl na světový jazz zásadní vliv především jako postava kompletního umělce, který nejen mistrně ovládá svůj hudební jazyk jako skladatel, kapelník i instrumentalista, ale současně má i jasno o vzkazu, který by chtěl svojí hudbou předat posluchačům. Jeho angažovanost v různých tématech spojených s rasovou nerovností byla velmi patrná, například prostřednictvím skladeb jako Meditation on Integration nebo Freedom. Tato hudební díla přivedla do jazzu i určitý druh nekompromisní energie, ze které bylo patrné, že Mingus i jeho spoluhráči vnímali hudbu jako symbol pro vlastní existenci.
  2. Mingus měl na mě zcela zásadní vliv – na začátku jsem jej obdivoval hlavně jako kontrabasistu, pak mi však došlo, že jeho hudební mysl je zejména skladatelská, což mě poté nasměrovalo k určitému typu vlastního vývoje. Měl jsem i to velké štěstí spolupracovat s bývalým Mingusovým bubeníkem Dougem Hammondem, který je taktéž velmi nekompromisním umělcem a tu Mingusovskou energii má dodnes v sobě. – Moje nejoblíbenější Mingusova deska je trochu netypická – jmenuje se Mingus Plays Piano. Koupil jsem si ji, když mi bylo osmnáct, a zásadně změnila moji koncepci o nutnosti být především dokonalým instrumentalistou. Mingus na klavír hraje dost nepianisticky, avšak s obrovskou hloubkou a upřímností. Ostatně hned první skladba na desce se jmenuje Myself, When I Am Real.

 

Petr Tichý (kontrabasista, HLASkontraBAS)

  1. Mingus propojuje bebopovou scénu se všemi jejími hudebními i politickými atributy s okolním světem.
  2. Obzvláště mám rád album Money Jungle s Dukem Ellingtonem a Maxem Roachem, které s tímto propojením úzce souvisí. Ellington je tu vytržen ze středního proudu do zcela otevřené, konvencemi neomezené hudby. Škoda, že v tom nepokračovali… – Skladba Goodbye Pork Pie Hat pro mě obsahuje celého Minguse, a nebál bych se na ní definovat jazz ve spojení s tradicí, moderní harmonií, rytmem, a patří k těm pár skladbám, které si zahraju jen tak, pro sebe. Díky, Charlesi!

 

Štěpánka Balcarová (trumpetistka, dirigentka, skladatelka)

Tvorba Charlese Minguse mě hodně inspiruje a dodává mi sílu – sílu nebát se experimentovat a nebát se vyjádřit svůj názor (např. na politické dění nebo na aktuální sociální problémy aj.). Obecně mám ráda jeho desky z konce 50. let, ale geniální je album Changes Two z roku 1974. Asi bych jeho tvorbu časově nečlenila, Charles Mingus je osobitý, rozpoznatelný a jedinečný na každém svém albu.

Přidat komentář