Anoushka Shankar: Love Letters

Mercury KX, 2020, 24:25

Zprávy o bolestivém rozchodu s manželem, britským filmovým režisérem Joem Wrightem, s nímž má indická sitáristka dva syny, a prodělané hysterektomii, nejsou z těch, od kterých byste čekali, že někomu pomohou najít v sobě rozhodnutí stát se znovu sebou samým. Ale znáte umělce. A tak šestiskladbové EP přesahuje většinu toho, na co jsme po zprávách čekali a na co se připravovali.

Je krásné, smutné a z povahy událostí, které mu předcházely, až odzbrojujícím způsobem upřímné. Něco na způsob milostného dopisu, povzbuzení a rozmýšlení nad uzdravením ze ztrát, vedoucí dokonce Anoushku poprvé ke zpěvu. V sitárem rytmicky zdramatizované skladbě Space dost naštvanému: „Teď už je tu místo jen pro mne. Pro tebe žádné.“

Pro tak intimní hudební vyjádření se těžko hledají kolonky. Zatímco otec Ravi Shankar emoce takřka výhradně předkládal ve formě instrumentálních rág, Anoushka jeho vizi pomáhat zlepšovat svět převedla také do slov. Na předchozím albu Land of Gold z pocitu bezmoci a soucitu s uprchlíky. Působivě na něm zpívala německá písničkářka tureckého původu Alev Lenz, kladoucí znovu za Anoushku emocionální otázky. „Vím, že je mladší než já. Také jí říkáš, jak krásné má oči?“, obrací se za ni na bývalého manžela v nádherné skladbě Bright Eyes.

Byla to také Alev, která Anoushku přesvědčila k využití textů napsaných v těžkých chvílích a čistě ženské sestavě, zahrnující renomované studiové inženýrky, výtvarnici Azeemu Nur a famózní zpívající cellistku Ayannu Witter-Johnson, nejmocněji znějící ve skladbě Those Words, zhudebněné básni o paměti a ztrátě, zpívané v paňdžábštině indickou hvězdou Shilpou Rao.

Ani v Lovable Anoushka nic nerozebírá, jen se ptá: „Jsem pro tebe pořád dost dobrá, i když mě nechceš a nemiluješ?“  V dokonalé vokální harmonii se sladila s francouzsko-kubánskými dvojčaty Ibeyi a elektronikou. Zranitelnější ženské rozjímání abyste pak pohledali.

 

 

 

 

Přidat komentář