ÅRABROT: Of Darkness and Light

Pelagic Rec., 2023, 41:57

Z původně metalové kapely vedené zpěvákem a skladatelem Kjetilem Nernessem se za dvě dekády vyklubal těžko zařaditelný rockový „rodinný podnik“, kde něžnou polovinou je ostřílená popová zpěvačka a úspěšná sólová umělkyně Karin Park. I když jsou Årabrot stále především Nernesovým dítětem, vliv Karin na tvorbu je čím dál výraznější. A také dalších spolupracovníků, jakým na novince je například producent Alain Johannes, se zářezy na deskách PJ Harvey nebo Queens of the Stone Age. Právě k projektu Joshe Hommeho jsou poslední nahrávky Årabrot často přirovnávány. Jistá samozřejmost, s jakou projekt s epicentrem v bývalé modlitebně vesničky Djura, současného domova manželů, vchází do metalového řečiště a zase z něj mizí směrem k jazzu, progresivnímu rocku nebo třeba popu, mě neustále fascinuje. Kjetil před dekádou vybojoval těžkou bitvu s rakovinou hrtanu a k této křižovatce života se autor několika položkami novinky vrací. Hněv, frustrace, hořkost, lítost, ale také naděje, která nakonec položila původně převažující chmury na lopatky, byly průvodní emoce Kjetilova boje. Vzpomínky se stejným nábojem jsou hnacím motorem desáté řadovky projektu. V řadě skladeb mají podobu procházky temným noiserockovým tunelem s hrubým riffováním (You Cast Long Shadows nebo Fire!), v singlu Horrors Of The Past šílenství prosvětluje popově vedený refrén jak z květinových šedesátek, hned následující Madness s výrazným elektronickým vkladem může připomenout štvaně postpunkový rukopis Killing Joke. Archaickými varhanami prosvětlená Swan Killer nás zavede do baru s tajným koncertem Nicka Cavea and The Bad Seeds. Každopádně nové album Årabrot představili koncertně 21. listopadu v pražském klubu Underdogs‘ a z předchozích řádků by mělo být jasné, že očekávání velkého zážitku v undergroundovém klubu splnili.

Přidat komentář