Morr Music, 2022, 70:10
Music for Shared Rooms je jedenácté sólové album B. Fleischmanna, jeho první deska od roku 2018. Ruku na srdce, není to řadovka v konvenčním slova smyslu. Těchto šestnáct instrumentálních skladeb bylo vybráno z archivu autora ze zhruba 600 kompozic, které sedmačtyřicetiletý Rakušan připravil v posledních dvanácti letech pro divadelní představení a filmová díla. Držitel ocenění Österreichischer Filmpreis však chtěl víc než jen dokumentovat svou rozsáhlou tvorbu v této oblasti. Za tímto účelem upravil a znovu smíchal vybrané nahrávky, vytrhl je z jejich původního kontextu a přepracoval je do nové podoby. Po více písňových albech jako Stop Making Fans se tedy obloukem vracíme k čistě instrumentální tváři Fleischmanna. A nutno podotknout, i k jedné z nejbarevnějších výpovědí residenta z Vídně, kdy se od melancholických post-rockových skladeb s klasickou rockovou instrumentací dostaneme až k čistě elektronickým kusům, často s rytmicky náročnou konstrukcí. Podzimní, hloubavou atmosféru nastolí neoklasické kusy s dominantním akustickým klavírem (Der Lärmkrieg) a houslemi (Sehnsucht), závěrečná Die Erde ist mir fremd geworden nechá vzpomenout na legendární desky Selected Ambient Works nevyzpytatelného Aphex Twina. Vedle toho je na albu i řada výrazně energičtějších položek. Skladba Schock je kombinací nálad Depeche Mode a Tangerine Dream, Flüchtlingswalzer původně rozverně kabaretní nápad napumpuje extra industriální energií, zatímco In die Disko si ironicky pohrává s řadou efektů typických pro popově taneční scénu. Im Atelier nechává vyniknout teplé zvuky analogových syntezátorů, zatímco Take the Red Pill nás svou atmosférickou elektronikou přemisťuje na rušnou mezihvězdnou křižovatku. B. Fleischmann s deskou Music for Shared Rooms nezaplňuje pouze hluchý čas výškrabkem svých komisionelních prací. Šestnácti položkám nechává sílu otevírat nezvyklé, neznámé prostory a nápady. Novými úpravami pak původně nesourodé sestavě kompozic dává řád a celkově jednotící tvar.