Bab L ‘Bluz-Osvícenci gnawa bluesrocku

Debutující francouzko-marocká skupina loni vyšla naproti odvátým dogmatům ohledně tranzovní gnawa music, přidala psychedelický rock, přesvědčení, že blues je matkou veškeré hudby, a do názvu alba převzala pokyn dávného mládežnického hnutí Nayda – Probuďte se. Zisk prestižní ceny magazínu Songlines za nejlepší fusion album roku 2020 proto nemůže nikoho překvapit.

Marocké gnawě se dostalo legendy o léčivé hudbě, příslušné pouze mužům, a pokud jde o ústřední nástroj, loutnu guimbri, dokonce neslučitelné s možností, že by na ni hrála žena. Takřka posvátný, staletí platící příkaz, narušily už dávno, i přes spílání ochránců legendy, emancipované muzikantky, povětšinou z rodin gnawu praktikujících, nikdo ale nepředpokládal, že nastane okamžik, kdy se k nim drze přidá mladá rockerka Yousra Mansour netající se tím, že se na guimbri namísto od mistrů naučila pouhým sledováním YouTube a vystupujících na proslulém gnawa festivalu ve starobylém přístavním městě Essaouira.

Součástí legendy je také vědomost, že gnawa doputovala do Maroka se západoafrickými otroky, nazývanými v nové domovině Gnawové, tedy černí lidé, a do transovní spirituality ji s kovovými kastanětami karkabus dovedli Berbeři. Yousru historické pozadí zaujalo, proto s kapelou, jejíž název překládáme jako The Gate of the Blues, s gustem zdůrazňuje, kolik toho gnawa dluží malijským a mauretánským bluesovým kořenům. Aby ale nikoho nemátla, dopředu ze studia Real World vzkázala: „Víc, než cokoliv jiného, jsme hlavně rocková kapela.“ S tím, že baskytaru nahradila loutna guimbri a její odlišně naladěná menší elektrifikovaná verze awicha z velké části kytaru. Je dobré vědět, že obě o třech strunách, to aby vyniklo, před jakou výzvou s manželem, francouzským muzikantem a producentem Bricem Bottinem, stáli. Ne úplně sami: bubeník a programátor Hafid Zouaoui se s flétnistou a hráčem na karkabus Jéromem Bartholomem do party přihlásili bez přemlouvání.

Marocká gnawa je od roku 2019 zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO, a přestože si udržuje původní súfijskou podobu, v uplynulých letech se postupně zapletla s rockem, elektronikou, jazzem, a nikomu nepřijde divné, že se transovní rytmy staly součástí světové hudební scény. Mladá marocká generace se od duchovní tradice zahrnující stále praktikované celonoční léčivé rituály lila dávno odstřihla a gnawu prosazuje už výhradně coby uměleckou formu. Symbolem takového postoje i otevřenosti k propojení s dalšími světovými hudebními kulturami je od roku 1997 Gnaoua World Music Festival konaný v Essaouiře.

Debutující francouzko-marocká skupina loni vy . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář