MoonJune Records, 2021, 61:00
Kytarista-multiinstrumentalista (klávesy, housle či bezpražcová basa) vyrůstal v uruguajském Montevideu, kde už jako teenager hrál na kytaru s místní bluesrockovou superskupinou Días de Blues, jazzrockovými průkopníky Maytreya i šířeji rozkročenou Siddhartou, inspirovanou kapelami jako Weather Report, Soft Machine i progresivní magií Gentle Giant. Beledo rychle vyrostl ve významnou personu uruguajské jazzové scény. To přitáhlo pozornost prestižních magazínů Guitar Player a Jazziz, kde získal uznání coby nastupující talent. Přestěhoval se do New Yorku a dal dohromady kapelu, s níž předskakoval mj. svým byvším idolům Soft Machine nebo Allanu Holdsworthovi. Zběhlý v klasické hudební teorii, kompozici a technice, tradičních stylech svého rodiště i inspiracích rozmanitých moderních hudebních forem, si Beledo vydobyl místo mezi nejvšestrannějšími muzikanty současnosti. Spolupracoval pak třeba s Johnem Zornem, Johnem Medeskim nebo poslední inkarnací Brand X.
Centrem alba je Beledova úprava skladby Eberharda Webera Seriously Deep z roku 1978, která na něj a jeho přítele Jorgeho Camiruagu (hostuje zde na vibrafon) měla v mládí obrovský vliv. Ve čtrnáctiminutové skladbě s jemně se rozvíjející melodií hraje Beledo na elektrickou kytaru a akustický klavír. Jeho vlnivým sólům na opačném konci tóniny odpovídá procítěná basa Tonyho Levina a spolu s vyváženými bicími Kennyho Grohowskiho činí z kompozice až nadpozemský zážitek. Jiný druh emocí se skrývá v srdci písně Mama D, věnované zesnulé jihoafrické zpěvačce Dorothy Masuka. Botswanská vokalistka Kearoma Rantao září svým hlasem v centru složitých a proměnlivých aranží jako maják. Odlišný vokální přístup zní pak v písni A Temple In The Valley. Do hořkosladké skladby à la canterburská scéna vplétá mág Boris Savoldelli bezeslovný zpěv, variačně kolorující hlavní melodii. V psaných kompozicích objevíme i prostory k improvizaci, což zde dodává element neposedně živého organismu, se kterým je tu tak krásně.