BILLY COBHAMʼ CROSSWINDS PROJECT, ONDŘEJ ŠTVERÁČEK SPACE PROJECT FEAT. GENE JACKSON – Brno, Sono Centrum, 20. 3. 2019

Spojit během čtvrtého večera festivalu JazzFestBrno vystoupení dříve notoricky akustického Ondřeje Štveráčka s retrkoncertem génia fúze Billyho Cobhama by působilo jako zvláštní nápad. Kdyby ovšem Štvery neměl nový projekt, jehož zaměření naznačuje už slovo „Space“ a který naopak zapadl do dramaturgie bezvadně. Hrají v něm ověření členové Štveráčkovy čtyřky, ovšem přibrali elektrické nástroje. Klaudius Kováč zvládal syntezátor stejně virtuózně jako klavír, navíc si zjevně náruživě užíval jednu možnost, které akustické piano nedává: hraní glissand pomocí příslušné páčky. Tomáš Baroš si výborně rozumí i s baskytarou, ačkoliv ji jednou (nechtíc, ale dosti punkově) poslal ze stojánku k zemi, zrovna když sólově exceloval na kontrabas. A Ondřej Štveráček svůj tenor vydatně efektoval, zvláštní oblibu našel ve zdvojování tónu pomocí oktavéru/harmonizéru. O přínosu hvězdného amerického hosta Genea Jacksona za bicí soupravou už se napsalo dost, stačí jen znovu pochválit. Nové skladby zněly zajímavě, ale fungovalo i „elektrické“ přearanžování těch starších jako What’s Outside. Docela se těším, až tenhle kosmický výlet skončí na albu.

 

Proč se tvůrčí člověk Billy Cobham vrací k přehrávání svého mistrovského, druhého sólového alba Crosswinds z roku 1974, jen s malými doplňky „odjinud“? Jde o invenční a nadčasovou muziku, tak proč ji nepřipomenout. S novými spoluhráči a z nového úhlu pohledu autora navíc stejně nemohla znít… ehm, stejně. V aktuálních úpravách a improvizacích nezapírala současnost. Ovšem hlavní, nostalgický důvod vysvětlil samotný bubeník: „Protože když tyhle věci hraju, vážně se cítím jako před těmi čtyřiceti lety.“ Z pódia pak přidal úvahu, že s odstupem času a díky procesu zrání se dají i některé hříchy mládí vylepšit. Velmi dobrý důvod a hudba opravdu minimálně v první půli koncertu zněla energicky a mladistvě. Zvukový elixír dlouhověkosti. Úvodní riffová klasika Crosswind měla sílu pořádné vichřice. Kratičký melodický „hook“ v The Pleasant Pheasant neztratil neodolatelnou chytlavost, ani když ho máte třeba od puberty oposlouchaný ze supraphonské licence oslavovaného LP. Zvláště když ho Cobhamova nová parta pojala svižně a dravě. Ze Spanish Moss vybrali muzikanti nejnosnější části, zbytek dotvořili po svém. Jako nejzajímavěji nezvyklá posila sestavy Crosswinds Projectu působil Paul Hanson, hrající převážně na fagot. Ovšem fagot i sopránový saxofon proháněl syntezátorem, mohl z něj tudíž dostat prakticky co chtěl a co se hodilo do zvoleného repertoáru inspirovaného předlohou bří Breckerů.

 

Baladu Heather uvedl klávesista Scott Tibbs pohráváním si se sequencerem a modulátorem, což znělo dílem „retro“, dílem futuristicky. Mnohem zábavnější pak byly jeho rozklady fenderpianových akordů. Nemohlo chybět sólo na bicí, ve kterém předvedl Cobham svoje známé ctnosti. Spíše promyšlenost konstrukce než prvoplánovou divokost breaků. A neuvěřitelné spektrum zvukových barev, dosahovaných také díky „většímu než malému“ množství kotlů. Když se z bubenické krajinomalby vynořila slavná basová linka skladby Stratus z Cobhamovy prvotiny Spectrum (1973), šlo o jeden z nejeuforičtějších momentů koncertu. Baskytarista Tim Landers totiž umí funkčně zjednodušit a fantasticky táhnout groove.

Před Under The Baobab Tree pohovořil Cobham o spolupráci s Peterem Gabrielem, která ho k téhle kompozici inspirovala („Peter, takovej rock’n’rollovej zpěvák, ne moc slavnej – ha ha, ale rozhodně přiláká na stadion víc lidí než já… ňáký ty desetitisíce“). Poté si kytarista Fareed Haque dopřál procítěnou úvodní akustickou meditaci s afro-latinským nádechem, další z emočních vrcholů koncertu. Samotná skladba však vyzněla možná až příliš sladkobolně a spád koncertu trochu zbrzdila, ale zase ne, že by uspávala. Muzikanti vystoupení znovu nakopli koláží určenou k předvedení sólových kvalit, kterou Cobham výstižně ohlásil jako Conundrum. Celkově velmi vydařené setkání (nejen) se slavnou minulostí a důkaz, že fusion is not dead.

Přidat komentář