Black Mango: Quicksand 

Gusstaff Records, 2022, 43:50

V květnu 2021 se na prvních dvou místech hitparády World Music Charts Europe ocitli dva kytaristé z Mali. Legendu Sambu Tourého a jeho album Binga tehdy předstihl nováček Anansy Cissé s deskou Anoura. Kromě toho, že jsou oba pánové prakticky sousedé, a dobře se tedy znají, obě alba produkoval Philippe Sanmiguel, francouzský hudebník a producent, který už šestnáct let žije v Bamaku a tamní hudbou se zabývá. Podílel se také na nahrávkách tuarežské skupiny Tartit nebo hudebníka Djimého Sissoka. V květnu 2022, tedy přesně rok po úspěchu jeho afrických svěřenců, vyletělo jako novinka na druhé místo žebříčku WMCE debutové album Sanmiguelova vlastního projektu Black Mango. 

Album zrálo dlouhých sedm let. Sanmiguel totiž postupně, vedle soustavné práce se špičkovými představiteli západoafrického blues, střádal i vlastní hudební nápady na pomezí rocku a dekonstruovaného blues ve stylu například společného projektu Huga Race a Michelangela Russa. Do skladeb, které ze svých hudebních črt a fragmentů postupně tvořil (sám hrál na perkuse a koru), si pak zval své africké přátele jako Sambu Tourého, Anansy Cissého nebo Djimého Sissoka jako zpěváky a hudebníky. Zde však dobrodružství nekončí. Zmíněný Hugo Race, který byl zrovna v Mali s projektem Dirtmusic, se domluvil se Sanmiguelem na spolupráci. Rozpracovaný materiál si odvezl do Melbourne, nahrál další nástroje od akustických kytar po varhany, syntezátory a elektroniku, a především desce vtiskl výslednou podobu svým mixem a masteringem. Výsledkem je album na pomezí žánrů, na kterém africké perkuse, elektronické beaty, bluesové prvky i „raceovské“ vokály znějí vedle sebe naprosto přirozeně. Přitom lehce zastřený zvuk, který například kytaru Anansyho Cissého převádí do ambientních ploch, je pro výsledek naprosto zásadní. Album Quicksand je příkladem toho, že když skvělý producent pomůže jinému skvělému producentovi, může vzniknout opravdu pozoruhodné dílo.

Přidat komentář