Kapela bOŽÍ mUKA se rozhodla svůj třetí titul nejen natočit, ale i zaranžovat a nacvičit v omezeném čase a před kamerami. Na každou píseň si dala jeden den. Muzikanti sice s předstihem znali demo nahrané zpěvákem, kytaristou a písničkářem Kamilem Dandou, ale žádné noty, žádné připravené aranžmá. Celý proces pak dal vzniknout vedle alba i desetidílnému seriálu s výstižným názvem Mučírna v nahrávacím studiu, natočenému pod patronací časopisu Frontman, který visí na YouTube portálu Kytary.cz a nabízí i praktické rady hudebníkům.
Možná vás taky napadne: Výtečný marketingový tah, leč možná až přílišný tah na branku, když muzika není sprint a tvorba nerada hec. Jenže ono to jistě kontraproduktivní nebylo. Nemáme sice srovnání, jak by písně dopadly při důkladnějším zkoušení, a nutnost dokončit všechny náběry za den asi tlačila muzikanty ke konvenčnějším, předvídatelným aranžmá. Jenže výhoda deadline, a tím nutnosti důkladného soustředění na věc je také zřejmá a velká. Píseň nevyčpí přílišným omíláním. „Chtěli jsme zachytit prvotní jiskru a energii nápadů přímo ve chvíli jejich vzniku,“ vysvětluje Danda záměr, který nápad na natočení alba „v přímém přenosu“ více než ospravedlňuje. Nahrávka má švih a zbytečně neokecává.
Pro efektní styl vzniku alba, a samozřejmě vedle oprávněného holdu zručným muzikantům, by ale neměly být přeslechnuty samotné písně. Hledáme-li žánrovou škatulku, tak dejme tomu folkrockové, s předností v obrazných textech. Témata – bráno velmi volně – třeba odcizení, samota, rozčarování a nejistota („v aleji lajků chci se k životu přimykat“, Vnuk světla, „ztratíš se ve světě za internetem“, Cíl). Nebo taky povrchnost doby, ovšem pojatá s humorem (Selfie). Nejde totiž o žádnou kondenzovanou černočernou depku, ale o pestrou reflexi světa vnějšího i vnitřního, kořeněnou vtipnými obraty („všechny slzy skončej v moři“, „dlouhá řada krásnejch zranění“, Zapomnění). Přesvědčivé.