Bruce Cockburn

cockburnVlastním jménem Bruce Douglas Cockburn. Nar. 27. 5. 1945, Ottawa, Ontario, Kanada. Důležitá alba: Dancing In The Dragon’s Jaws (True North 1979), Humans (True North 1980), Stealing Fire (True North 1984), Nothing But A Burning Light (Columbia 1991). Písně, které stojí za to: Wondering Where The Lions Are, Lovers In A Dangerous Time, If I Had A Rocket Launcher, Call It Democracy, If A Tree Falls, Somebody Touched Me.
Jeden z nejlepších kanadských písničkářů patří do stejné ligy jako Neil Young, Joni Mitchellová, Leonard Cohen a Gordon Lightfoot, jenž ho ostatně v roce 2001 sám uvedl do Kanadské hudební síně slávy. Bruce Douglas Cockburn vyrůstal na farmě za městem Penbroke poblíž Ottawy. První kytaru našel u babičky na půdě. V Ottawě docházel na střední školu a do ročenky si nechal napsat: „Doufá, že se stane muzikantem.“ Po maturitě vyrazil do světa: v Paříži hrál na ulici a v USA strávil tři semestry na bostonské Berklee College Of Music, kde studoval kompozici. Pro místní kostel napsal jazzovou mši, a kdybyste se ho zeptali, co právě poslouchá, jmenoval by jedním dechem Johna Coltranea, Incredible String Band, renesanční skladatele, Elvise, bluesmana Mississippi Johna Hurta i swingového kytaristu Djanga Reinhardta.
Po návratu do Ottawy se Bruce zaučoval v různých skupinách. V jedné z nich (The Children) si padl do noty s rockovým básníkem Billem Hawkinsem, který ho ponoukl k vlastní tvorbě. Na jaře roku 1967 se Cockburn přidal k oblíbené kapele The Esquires, jež se ovšem krátce nato rozpadla. S další formací The Flying Circus (časem přejmenovanou na Olivus) předskakoval v Torontu skupinám Cream a The Jimi Hendrix Experience. Už tehdy se chtěl vydat na sólovou dráhu, předtím se však ještě mihl ve folkrockovém uskupení 3’s A Crowd. Samostatný koncertní debut si odbyl roku 1967 na Mariposa Folk Festivalu. V roce 1970 vydal první, eponymní album, na němž se představil coby mistr akustické kytary a tvůrce delikátní poezie s jemným nádechem křesťanského mysticismu. První desky Bruce Cockburn, High Winds White Sky a Sunwheel Dance tvoří jakousi „pastorální“ trilogii. Na čtvrtém (Night Vision) ukázal, že se nevyhýbá ani temnějším odstínům. Jeho domovským vydavatelstvím se stal label True North, kterému je věrný prakticky celou svoji kariéru. Jeho dvorním producentem byl po dlouhá léta někdejší kytarista skupiny Bobby Kris & The Imperials, Kanaďan německého původu Gene Martynec.
Hudební trh v USA si Cockburna všiml až v roce 1976 s vydáním alba In The Falling Dark. Skutečný průlom ale nastal roku 1979, kdy vyšlo LP Dancing In The Dragon’s Jaws s pilotním singlem Wondering Where The Lions Are. Spojení chytlavého rytmu, srozumitelných, multikulturních melodií a Bruceova charismatického projevu dokonale zafungovalo. Ze singlu se stal rádiový hit, v lecčem předjímající éru world music a projektů, jako byl Graceland Paula Simona. Album Humans, kterým Cockburn přivítal osmdesátá léta, oznamovalo, že v bývalém folkaři se skrývá něco víc: především jasnozřivý politický a ekologický aktivista, dávající své nové verše do služeb věcí veřejných. Rozčarování z rozvodu, zrovna když byl zpěvák na vrcholu popularity, vedlo k drsnějšímu, místy až punkovému zvuku a neuhlazené velkoměstské poetice. Akustickou kytaru nahradila elektrika, marimbu Moogův syntezátor. Skrze syrová elpíčka Inner City Front a The Trouble With Normal se Bruce prokutal k dalšímu klenotu, albu Stealing Fire z roku 1984.
Dvě skladby z této desky se staly naprostou klasikou: Lovers In A Dangerous Time a If I Had A Rocket Louncher (obě převzala kapela Barenaked Ladies). Druhá z nich byla inspirována písničkářovou cestou do uprchlického tábora v Mexiku, ostřelovaného guatemalskou armádou. Zájem o problémy třetího světa a spolupráce s organizacemi jako OXFAM, UNICEF, Doctors Without Borders nebo Amnesty International dovedly Cockburna do Nepálu, Afghánistánu, Bagdádu, Nikaraguy… Vystupoval v Kosovu, natočil dokument o Mali. Ze svých cest vytěžil skladby If A Tree Falls (o deforestaci amazonského pralesa), Call It Democracy (o dvojsečné pomoci Mezinárodního měnového fondu) či Radium Rain (o havárii v Černobylu). Roku 1991 natočil v USA s producentem T Bone Burnettem skvělé album Nothing But A Burning Light. Podobný ohlas měla cédéčka The Charity Of Night a Breakfast In New Orleans, Dinner In Timbuktu.

cockburn_1IF I HAD A ROCKET LAUNCHER
Here comes the helicopter
Second time today
Everybody scatters
And hopes it goes away
How many kids they’ve murdered
Only God can say
If I had a rocket launcher
If I had a rocket launcher
If I had a rocket launcher
I’d make somebody pay

I don’t believe in guarded borders
And I don’t believe in hate
I don’t believe in generals
Or their stinking torture states
And when I talk with the survivors
Of things too sickening to relate
If I had a rocket launcher
If I had a rocket launcher
If I had a rocket launcher
I would retaliate

On the Rio Lacantun
100,000 wait
To fall down from starvation
Or some less humane fate
Cry for Guatemala
With a corpse in every gate
If I had a rocket launcher
cockburn_2If I had a rocket launcher
If I had a rocket launcher
I would not hesitate

I want to raise every voice
At least I’ve got to try
Every time I think about it
Water rises to my eyes
Situation desperate
Echoes of the victims’ cry
If I had a rocket launcher
If I had a rocket launcher
If I had a rocket launcher
Some son of a bitch would die

cockburn_3KDYBYCH MĚL RAKETOMET
Támhle přilétá helikoptéra,
dneska už podruhé.
Všichni se rozprchnou
a doufají, že odletí.
Kolik dětí zavraždili,
ví jen Bůh.
Kdybych měl raketomet,
kdybych měl raketomet,
kdybych měl raketomet,
někdo by za to zaplatil.

Nevěřím v strážce hranic
a nevěřím v nenávist,
nevěřím v generály
a jejich tvrdou vládu, která smrdí.
A když tak mluvím s přeživšími
o věcech, na které je těžko pomyslet,
přál bych si mít raketomet,
přál bych si mít raketomet,
přál bych si mít raketomet,
abych to těm hajzlům vrátil.

U řeky Lacantun
čeká sto tisíc chudáků
smrt hladem
nebo jiný nelidský osud.
Plačte pro Guatemalu
s mrtvolou u každého prahu!
Kdybych měl raketomet,
kdybych měl raketomet,
cockburn_4kdybych měl raketomet,
ani na moment bych neváhal.

Chci, abyste se ozvali,
něco s tím udělat musím…
Pokaždé když si na to vzpomenu,
do očí mi vstoupí slzy.
Situace je zoufalá,
pláč obětí bije do uší.
Kdybych měl raketomet,
kdybych měl raketomet,
kdybych měl raketomet,
nějaký zkurvysyn by to schytal.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *