Petrohrad, 24. února 2022: ráno má Ivan Rozmainsky (skladatel a multiinstrumentalista, mj. kapela Roz Vitalis) stovky nepřijatých hovorů a v mailu aktuálně upravené starší básně Anastazie Prochorenkové na téma Cesta. Zprávy dne jsou šílené. A s každým dalším budou hrůznější. Fikce, ale slovo válka je od toho dne v Rusku trestný čin, tak aspoň vykřičet názvy ducha hudby: Jen jedna cesta pro zbloudilé, Invaze plačící hanby, Potřebuji vaši pomoc, Kramatorsk…
Na předchozím albu avant-prog skupiny Compassionizer An Ambassador in Bonds (2021) bylo hlavním nástrojem cembalo, které tvořilo odlehčený zvuk s vlivy staré hudby. Narrow is the Road vede jinou instrumentací (krom melodicky rozvětvené I Need You to Help a velesmutné titulní) – spoustu temných poloh basklarinetu, syntezátorů, velebné i křičící trubky místy až k smrtelnému děsu zabrutálněných přebuzenou kytarou Sergheie Liubcenca. Vedle rockových, spíše do kompozic dramaticky vetknutých, slyšíme mnoho méně standardních nástrojů: vibrafon, kalimba, marimba, rubab, dojra, plno dechů i žesťů, housle aj., jejichž užití zní kompaktně jako komorní orchestr. Přes různé polyfonní záludnosti v harmoniích nás muzikanti dovedou až k bráně pekla patnáctiminutového opus magnum Kramatorsk, v němž dramatické napětí dosahuje vrcholu a počíná rozuzlení. Do bolestné hudby vmíchaný zvuk vlaků, (nejen) bicími minimalisticky zvrstvený do maxima a všechny nástroje křičí PROČ na nádraží se stovkami civilistů padají ruské rakety! Housle a klarinety dávky slz roní do odsekávaného kvílení kytarové palby. Netřeba vysvětlovat, čím je tato skladba „inspirována“. Je to muzikantsky vzácně uchopená/pochopená hrůzná přítomnost. Ač ve své nepředvídatelnosti úchvatná, vůbec to není veselá hudba, a byť místy zahlédneme-zaslechneme světlo a naději (nejvíc v závěrečné Road), stále je cítit jistá hrozba.
Veškerý výtěžek z prodeje alba bude věnován jedné z rodin ukrajinských uprchlíků žijící v Hamburku.