DAVID EUGENE EDWARDS & ALEXANDER HACKE: Risha

Havran k havranovi sedá. Ač každý z jiného kontinentu, sdílejí stejný smysl pro potemnělou estetiku. David Eugene Edwards, principál kapel 16 Horsepower a Wovenhand, a Alexander Hacke, nejznámější z Einstürzende Neubauten (ale výborný zvukový architekt s kde kým, možná pamatujete jeho nosný kytarový hluk v řadách Crime & The City Soloution kdysi dávno v klubu v Pařížské nebo naopak relativně nedávné digitální přizvukování The Tiger Lillies), prý chtěli udělat společné album už dávno. Alespoň to tvrdí Edwards. A dodává: „Náš způsob práce se vyvinul naprosto intuitivně. Nemuseli jsme diskutovat o konceptu, raději jsme si dovolili nechat se vést samotnou hudbou, která se materializovala v ohromných chuchvalcích. Jediné, co jsme museli udělat, bylo vesele poskládat všechny kusy dohromady a objevit, jaký příběh nám vyprávějí.“

 

 

Není proč nevěřit, jen v oné promluvě překvapí slovo „vesele“. Ale proč ne, dvě spřízněné muzikantské mysli určitě dávaly dohromady výpověď o neveselém světě s ohromným entuziasmem. Přirozeně slily dohromady vše, co je kdy bavilo. Americanu s industriálními prvky, folk s elektronikou, postupy arabské hudby s těmi euro-americkými. Zní to výborně. Triptych by mohla být poměrně konvenční „chmurná“ balada s akustickou kytarou, elektronické zvukové krajiny jí ovšem dodávají málem „filmový“ rozměr. Představu o baladickém albu brzy (vítaně) rozbije průrazný beat a noiseový zvukový krunýř All In The Palm. Zmíněná „Arábie“ působivě probleskne třeba v Teach Us To Pray, v jakémsi setkání pouště s technickým světem. Aranžmá písní obvykle zdařile pracují s kombinací monotónních smyček a elegantně rozvíjenými melodickými patterny, často nesenými akustickým nástrojem a samozřejmě Edwardsovým pěveckým vypravěčstvím.

 

Glitterhouse Records, 2018, 39:05

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *