Ondřej Háša čili Dr. Kary je po desetiletí významnou postavou českého reggae, hiphopové a soundsystémové scény. Prožil s ní vývoj od začátku 90. let 20. století, pro řadu posluchačů je generačním referenčním bodem. Vystupoval s DJ Liquidem A, s Pro Sound system a Gardenzitty sound system, s DJ Boldrikem, mimo jiné. A také v kapelách Nana Zorin, Fast Foord Orchestra, v posledních letech v triu Nevereš s Cocomanem a Messenjahem. Je především MC – tedy zpěvákem, který s velkou dávkou charismatu dotváří živou nebo živě mixovanou hudbu. Na jaře letošního roku střízlivě oznámil, že vzhledem ke své vážné nemoci jede svou Last Tour, dokud mu budou síly stačit.
Kdy jste se zpíváním začal?
Zpívám od doby, co si to pamatuju. S maminkou v autě na chalupu: Bylo nás tam sedm lodníků, Prídi, Jano, k nám, to mám dodnes hodně rád. Mihnul jsem se skrz Khünův soubor, ale to byla předpokládám nějaká přípravka. Pamatuju si, že na nás byli opravdu zlí, tak jsem tam nechtěl chodit, byly mi čtyři nebo pět. Na základce sbor, kde byla hodná paní učitelka, takže tam jsem chodit chtěl, na gymplu školní sbor.
Kdy se objevila nějaká žánrovější hudba?
Začínal jsem jako folkař, původně jsem kotlíkář. Nejkrásnější spolužačka na základce mě na škole v přírodě naučila mačkat cikánský géčko. Seděl jsem s kytarou a ona mi obtočená kolem mě ukazovala, jak to šmidlat. A pak jsem šmidlal fakt hodně. Zpěvníky tehdy na konci osmdesátých letech nebyly k mání. Chodil jsem do oddílu, kde jsme měli oddílový zpěvník, cyklostylovaný…
Někdy ve druháku na gymplu jsem měl malinkatý papírek a na tom napsaná jména písniček, které umím, a první dva akordy, aby to naskočilo. A zvládal jsem čtyř- nebo pětihodinový repertoár zpaměti.
První playlist…
A taky první opravdové přátelství. Na gymplu jsem hned ve druháku potkal svůj první kmen, fakt nejlepší lidi, super intenzivní vztahy. Tehdy jsem poprvé začal řešit, jestli nejsem homosexuál, protože jsem ty svoje kamarády hrozně miloval, ale ukázalo se, že ne. A měli už kapelku, jeden z nich odjížděl na rok pryč mimo republiku, někdy v roce devadesát jedna, uvolnilo se místo basáka. Hráli jsme Beatles revival. Musel jsem se naučit mačkat struny na base a zpívat třetí hlasy. Vlastní tvorba byla v bigbítovém stylu o sebevraždách, něco, co píšeš v šestnácti. Byli z Gymnázia Karla Sladkovského, já jsem studoval první česko-španělskou větev Gymnázia Budějovická. Hráli jsme na Karlově mostě a možná ještě jinde.
Jak se ta první kapela jmenovala?
Hey Plops, což vlastně bylo vtipně „hey plebs“…, byli jsme hrozně intelektuální. Když jsme nezkoušeli a nevystupovali, hodně jsme pili a kouřili trávu. Když jsme se z toho vynořili, začali jsme hrát shoegaze, plochy a vazbení, tehdy už existovali Slowdive. Ve velkém obýváku jsme vychytaně rozestavěli nástroje a snímali to za dveřmi, protože jsme nahrávali na kazeťák. Stejně to znělo jako opakující se minimalistické kompozice Plastiků nebo trochu jako Philip Glass, ale hodně gymnaziálně. Někteří kluci uměli nástroje ovládat dobře, já se to musel naučit. Záviděl jsem klukům, kteří si hodili nohu přes nohu a začali hrát písničku, kterou nikdy neslyšeli.
Co se v té době odehrávalo hudebně kolem vás?
Na gymplu jsme v devadesátkách objevovali všechny ty cizí krásy, kdy sem vtrhla cizí kultura a mladý lidi z ciziny. V další mezeře v našem hraní jsme začali brát experimentálně chemikálie, předem jsme věděli, že drogy jsou nebezpečné, snažili jsme se to brát řízeně a nespadnout do toho. Taky už jsme daleko víc hulili. Důležitou roli sehrála knížečka Marihuana J. X. Doležala (1993), i když jeho pozdější vystupování jsem nechápal. Vnímali jsme, že je tady věc, která ti dělá strašně dobře po těle, a ještě k tomu má reálné průmyslové možnosti a je to zakázané. Mezitím už pomalu začala explodovat DJská scéna. Naštěstí jsme se skamarádili s DJ Romanem, což je současný Liquid A. Ten nás přivedl ke spoustě muziky, a hlavně měl na naše poměry velkou kolekci reggae CD a kazet.
Jak se k ní dostal?
Hned po revoluci odjel mimo ČR, byl ve Vídni a myslím, že v San Francisku. Nechápu jak, ale o muzice věděl strašně moc už předtím, než přišla revoluce. Tehdy se tajně pašovaly desky přes hranice z Vídně. Venku pak nasál informace. Vždycky hrál muziku, která se začala tady poslouchat až za rok, v Bunkru a na dalších místech. Půjčil nám spoustu reggae. S naší kapelou a pod Liquidovým vlivem jsme začali hrát reggae, ještě to předmarleyovský, pre-roots reggae, skáčkový, ve stylu Studio One. Po maturitě jsme si s prvním kmenem pronajali bývalý penzion v Senohrabech a měli tam jako že komunu. Nahoře pokojíčky, dole velká společenská místnost a kuchyně. Dojezdová vzdálenost od Prahy, kde jsme všichni studovali vejšku.
První kmen… jak to dopadlo?
Většina lidí začala
