Erika Stucky aneb americká diva s kořeny ve švýcarských Alpách

Erika Stucky se narodila v roce 1962 v San Franciscu švýcarským rodičům, s nimiž si užívala mamutí flower-power party v Golden Gate Parku. Jako své prvotní vlivy uvádí The Monkees, Nancy Sinatru, Donovana a muzikál Hair. V sedmdesátých letech se ale rodina odstěhovala do alpské vesnice Oberwallis, kde byl velice aktivní folklorní klub, a pro malou Eriku to byl doslova kulturní šok. Nakonec jí však jódlování docela učarovalo a pochopila, že propojení různých hudebních zázemí může být jenom přínosem. Ostatně o řadu let později o ní kritika prohlásila, že „i v době eklekticismu je Erika Stucky skutečně výjimečným fenoménem.“
5_06_Erika StuckyV osmdesátých letech studovala v Paříži zpěv na C.I.M. Jazz School a herectví v Atelier Téatre Serge Martin. V tomto oboru pak pokračovala také na State College v San Franciscu. V letech 1985 až 1991 působila v souboru The Sophisticrats, který tvořily čtyři zpěvačky a basista. Tím byl Marco Raoult, který se později stal jejím manželem. The Sophisticrats absolvovali přes pět set koncertů v Evropě i Africe a nahráli dvě alba – Four Singers & Bass a We Love You. Na počátku devadesátých let s Raoultem založila kapelu Bubble-Town, po níž zbylo album Outlandisch, a pak už se její aktivity rozběhly do všech stran. V roce 1994 nastoupila coby sólistka do George Gruntz Concert Jazz Band, pod Gruntzovou taktovkou nahrávala s Big Band des Westdeutschen Rundfunk, stala se členkou Girl-Group a účinkovala i v muzikálech.
Zásadní pro ni bylo v roce 1997 založení úderky Mrs. Bubble & Bones pro zpěvačku a dechy, kde působili suzafonista a trombonista Ray Anderson a trombonista Art Baron či tubista José Davila. O rok později přesídlila do New Yorku, kde s touto formací vystoupila s premiérou nového programu v Knitting Factory. V letech 2000–2004 pak dostal tento soubor také starokontinentální podobu pod názvem Eurobubbles a na post trombonisty zde nastoupil Bertl Mutter a tuby se ujal Jon Sass (jinak též člen Vienna Art Orchestra). Neméně důležité bylo i její účinkování s Roots-Alphornproject, v němž se vrátila ke svým kořenům a v sezóně 2004/2005 se zúčastnila také akce Jimi Hendrix Project.
V roce 2001 debutovala Stucky pod svým jménem albem Bubbles & Bones, kde ji doprovázeli staří známí Anderson, Baron, Davila, ale i George Gruntz, který zde skvěle zaranžoval lidovku Zaverli. Nedílnou zásluhu na celkové atmosféře má ovšem zejména kytarista a programátor a od té doby i zpěvaččin dvorní producent Knut Jensen. Kromě potenciálu vlastních uhrančivých skladeb, v nichž mísí blues, soul, šanson a spoustu dalších stylů, tu Erika plně dokázala svůj cit pro svérázné pojetí převzatých skladeb. Najdeme tu hypnotickou předělávku Stingovy Roxanne s halucinačním apendixem „Walters“ Strip-Joint, vskutku srdceryvnou ukřičenou i rozplizávající se verzi beatlesovského I Want You, paralyrické podání skladby Squeeze Me od Duka Ellingtona či plíživý a naléhavý cover Walk This Way z repertoáru Aerosmith. Zcela úžasnou tečkou je psychedelická mozaika Starquality II, která je spíš dramatickým útvarem než písní (již Starquality I je jakousi zvukovou koláží).
Na druhém opusu Lovebites zopakovala Stucky podobný model jako v případě své prvotiny, ale přišla opět s gejzírem nových nápadů. Úvodní life-story Stolen Kisses začíná téměř pohádkovou introdukcí recitovanou holčičím hláskem a pokračuje v něžně smutné náladě. V následujícím Wiggle se již Stucky ďábelským chechtotem proměňuje v čarodějnici. Další rozměr dává některým skladbám smyčcové trio a v dechové sekci se kromě Muttera, Sasse a Andersona objevují suzafonista Matt Perrine a věhlasný trumpetista Lew Soloff. Celkově má album přes svoji občasnou kousavost lyričtější nádech, což podtrhuje i výběr cover-verzí, mezi nimiž najdeme například Whiter Shade Of Pale od Procol Harum či Love Hurts, proslavené zejména díky skupině Nazareth. Výjimečné postavení má však Hendrixova klasika If Six Was Nine, opentlená úvodním monologem a závěrečnou konverzací.
Zatím nejnovější počin Princess (s podtitulem Star / Diva / Mother) se nese především díky Jensenovým aranžím s občasným použitím elektroniky v poněkud éteričtějším duchu. Základní muzikantský kádr tvoří Mutter (který zde hraje také na eufonium) a Sass. Mezi hosty se objevuje kytarista Franz Treichler z The Young Gods, poněkud překvapivě v tklivé ,latině‘ El Sol Que Tu Eres od Daniela Valdeze. Ačkoliv na obalu pózuje Erika coby princezna bojovnice, tempo je převážně pomalé a nálada až nostalgická. Výjimku tvoří hoochie- coochie Domina, kde zpěvačce kromě spoluautora Lucase Niggliho sekunduje také septet Mnozil Brass. Našláplou atmosféru má pochopitelně také presleyovka Jailhouse Rock s echovaným hlasem hlavní protagonistky. Dalšími perličkami jsou Bad od Michaela Jacksona a zejména queenovské Killer Queen. Ostatně závěrečná skladba Queen Mom, kde Mnozil Brass působí coby sbor, by v jiném aranžmá klidně do repertoáru Queen zapadla.
Erika Stucky umí se svým hlasem skutečně čarovat a její vystoupení jsou jakýmsi semidadaistickým kabaretem. Její podmanivý projev se bez problémů obejde i bez studiových kouzel, naopak v přímém kontaktu s publikem nabývá na dramatičnosti a akcentuje humornou stránku věci. To dokázala i svým pražským vystoupením v Divadle Na prádle v dubnu tohoto roku s projektem Low Life, kde vystřihla také skutečně úchvatnou verzi Black Dog od Led Zeppelin.

Foto archiv
Diskografie: Bubbles & Bones
(Traumton 2001) Lovebites (Traumton 2003) Princess (Traumton 2005) Distribuce P&J Music

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *