Přijedete do Náměště nad Oslavou a hned vám přijde, že je tu všechno jinak. Jako by tu nepořádali festival, ale rodinný piknik s vytříbeným hudebním programem. A zrovna na ten můžeme i letos vzít jed.
Jste připraveni na trochu letní „zábavy u muziky“? Pokud ale zamíříte na Folkové prázdniny, míříte špatně. Ne, že by vás tu nečekala zábava, proboha, všichni si něco takového zasloužíme, vždyť svět okolo nás metá hrozné kozelce, nicméně počítejte s tím, že tady se propojuje s nutností občas během koncertů, přednášek, výstav a nejrůznějších dílen o trochu víc přemýšlet. Motivací dramaturga Michala Schmidta a jeho kolegů totiž není nechat vám průběh Folkových prázdnin pouze prolétnout hlavou, naopak dělají všechno pro to, aby vám v ní spousta prožitků zůstala o něco déle a třeba vás i donutili nad nimi přemýšlet. Což zohlednila také mezinárodní porota platformy Transglobal World Music Chart, vyhlašující Folkové prázdniny nejlepším festivalem roku 2024, a své rozhodnutí zdůvodnila potřebou organizátorů nakládat s hudbou jako s originálním a světonázorovým uměním.
Muzikanti, kteří vás v Náměšti čekají, sice na první pohled nemají žánrově nic společného, až na to, že hudbu hrají bez kalkulů, přetvářek a podbízení. „Proto korespondují s letošním tématem: čistotou přístupu, oproštěného od předpokládané odezvy nebo finanční stránky, a tím pádem souvisejícího s hudbou tvořenou s „čistým úmyslem“ a myšlenkou, že bez ohledu na to, odkud přicházíme nebo jaké náboženství vyznáváme a jakou máme barvu pleti, bychom se měli pokusit žít ve vzájemné úctě,“ vysvětlil volbu letošního tématu Michal Schmidt.
Kubánský jazzový klavírista Omar Sosa, zpívající hráč na koru Seckou Keita ze Senegalu a venezuelský perkusista Gustavo Ovalles představují umělce, kteří velkou měrou přispěli do hudebního dění 21. století. Navíc s důležitou přidanou hodnotou: humanismem. A když dojde na koncerty a potřebu reagovat na jejich prolínání jazzu, západoafrických tradic, latinskoamerických rytmů a improvizace dotýkající se dalších hudebních zákoutí, přišli s prostou radou: „Pokud nemůžete hýbat nohama, použijte ruce, a když ani to není možné, tančete srdcem.“
Britský kytarista Justin Adams a italský houslista, perkusista a zpěvák Mauro Durante si dají repete: vedle vlastního koncertu letos povedou rezidenční projekt Trance nad Oslavou, ve kterém s nimi obdiv k tranzovní hudbě budou sdílet dvě vynikající zpěvačky: Alessia Tondo, členka Canzoniere Grecanico Salentino s vlastní úchvatnou kariérou, a Yousra Mansour, zakladatelka marocko-francouzské bluesrockové skupiny Bab L ‚Bluz a hráčka na elektrifikovanou loutnu guimbri.
Amerického zpěváka, muzikanta a postpunkového kazatele té nejstarší americké hudby Tima Eriksena nejprve doprovodí Omar Sosa a v kostele, při zpěvu písní Sacred Harp, potom mohutný sbor složený, jak se na tuto vokální, v podstatě pořád amatérskou tradici sluší, z návštěvníků.
Dlouholeté zaměření festivalu na britský a irský folk u nás nemá obdoby, a letošní hvězdný výsadek navíc představuje znovu lahůdky. Poprvé se u nás představí kytaristka Muireann Bradley zpívající a s vytříbenou fingerpickingovou technikou hrající country, ragtime a staré černošské bluesové trvalky. Ne nadarmo se jí proto přezdívá irská Elizabeth Cotten. Čtyřiadvacetiletá Cerys Hafana je považovaná za nejvýraznější experimentátorku zvukových možností velšské triple harfy, a tím, že také nevšedně zpívá a vedle přebírání tradičního repertoáru komponuje vlastní skladby a používá jemnou elektroniku, i za její budoucnost. The Breath asi znáte, jezdí k nám často, úžasného hlasu Ríoghnach Connolly a kytarového umění Stuarta McCalluma ale není nikdy dost. Britský folkař Sam Lee byl na Folkovkách už třikrát a pokaždé se našel někdo, kdo si ho chtěl vzít domů. Aby ne. A když posloucháte jeho loňské album songdreaming, přistihnete se při tom, jak jen zíráte před sebe a přemýšlíte, co s tím. Není to poprvé, už jsme si u něho na to zvykli, tentokrát ale opravdu nevíte, co k té epicky naléhavé environmentální hymně říct. Sourozenci Séamus a Caoimhe Uí Fhlatharta přivážejí doslova strašidelně krásné irské tradiční lamenty, a sice zůstávají věrní prastarému stylu seán, nevšedně se ale doprovázejí na harfu, housle a bodhrán, v moderních aranžích pracují s dronem.
Akustická superskupina Mandé Sila, která vlastně neměla na výběr, protože oslavu kulturního dědictví západní Afriky a multietnického národa Mandinků mají její členové v popisu práce. Kytarista Habib Koité, hráč na koru Lamine Cissokho, perkusista Mama Koné a balafonista Aly Keïta totiž patří do kasty griotů. Narodil se do ní také zpívající hráč na koru Ablaye Cissoko a s akordeonistou Cyrillem Brotto nám představí, k čemu dojde, když se potomek trubadúrů z francouzské Okcitánie sejde se senegalským griotem.
Báječného písničkáře Tcheku z Kapverdských ostrovů doprovodí opravdu velká mezinárodní hvězda: kubánský klavírní virtuos Rolando Luna, který dlouhá léta doprovázel zpěvačku Omaru Portuondo, byl stálým členem legendární sestavy Buena Vista Social Club a vynachválit si ho nemůže i libanonský trumpetista Ibrahim Maalouf.
Festival v sobotu uzavře báječná kapela Amsterdam Klezmer Band, která východoevropskou židovskou hudbu takřka geniálně prokládá balkánskou divočinou, jazzem, dancehallem, cumbií, hip hopem, tureckými melodiemi, a jak napovídá název posledního alba Bomba Pop, půjde o pořádný taneční výbuch.
Někomu, zvlášť těm, co ho moc neznají, mohla cena Anděl za album Mordyjé připadat jako překvapení, zatímco věrní posluchači to mají jasné: Mirek Kemel zraje jako víno. A k tomu má vedle sebe kamarády naladěné na stejnou vlnu upřímného člověčenství, kteří shodou okolností patří mezi naši muzikantskou smetánku, a v případě Marie Puttnerové a Vladimíra Javorského stejně jako on mezi tu písničkářskou.
Písničkářku Martinu Trchovou nacházející se s albem 90 % štěstí v životní formě ojediněle doprovodí sestava, která ho natáčela: členové skupiny Květy – baskytarista Martin Kyšperský, Jiří Habarta na klávesy a kytarista Ondřej Kyas – Martin Novák na bicí, dechař Bharata Rajnošek a brněnská písničkářka Prune.
Z domácí scény dál uslyšíte Jiřího Pavlicu s Hradišťanem a speciálním hostem nebo Báru Hrzánovou s Condurangem. A také trio David Dorůžka, Robert Fischmann a Martin Novák s albem Gilgul, na kterém prochází tradicemi židovské hudby z Evropy a Blízkého východu. Ze Slovenska přivítáme skupinu Dis Is Markéta a zpěvačka Júlia Kozáková nám s kapelou špičkových muzikantů Manuša zazpívá romské písně.
A samozřejmě nebude chybět oblíbený Orchestr Folkových prázdnin, vedený mandolinistou Martinem Krajíčkem a německými fidlerkami Vivien Zeller a Ursulou Suchanek, kteří už teď domlouvají, kdo ze zahraničních vystupujících se k nim přidá.
Folkové prázdniny trvají týden, takže v Náměšti není opravdu kam spěchat, a pokud v úterý a středu půjdete kolem radnice, dejte si čas a vystoupejte do nejvyššího patra, kde se bude konat už 22. ročník mezinárodního kolokvia s názvem Od folkloru k world music: Puristé a inovátoři.