Poté, co jsme se podívali, byť jen prostřednictvím slov, na Warholovy filmy Spánek a Polibek, a věnovali se obšírněji osobnosti a tvorbě Barbary Rubinové, nastal čas vrátit se opět k nejznámější postavě newyorského undergroundového filmu, tedy k Andymu Warholovi.
Po natočení Spánku a Polibku, ale také třeba tří dílů Stříhání vlasů (Haircut #1–3, 1963) nebo dalších, které se v podstatě držely Warholovy dosavadní estetiky, umělec znatelně přitvrdil, respektive vykročil dál, a to jak formálně, tak obsahově – a podobně jako Barbara Rubinová, i on – byť jistě daleko méně a jinak – zatlačil na společenská tabu.
V lednu 1964 natočil opět s Johnem Giornem Dlaňovka (Hand Job), který byl kratší než Spánek a zabíral Giornův obličej, zatímco onanoval. Warhol film natočil ve vchodu na záchod v zadní části Factory, a jak vzpomínal Giorno, byla taková zima, že mu šla pára od pusy. „,Andy, jak tohle zvládneme?,‛ ptal jsem se, a tak mi ho Andy chvíli kouřil, abych se rozjel… A hned potom natočil Blow Job.“
V souvislosti s tímto kratším snímkem je na místě zmínit hned dva zajimavé momenty: zaprvé, film není ve Warholově filmografii, ale ani nikde jinde dohledatelný, přičemž naše informace čerpají z Giornovy autobiografie Great Demon Gods, ale také o něm píše ve své warholovské biografii jistě důvěryhodný Victor Bockris. Věřme jim tedy. A zadruhé, v letech 1961 až 1965 natočil britský režisér Antony Balch krátký experimentální film Střihy (Cut Ups), který, jak je možná některým zřejmé, odkazuje na střihy, techniku, již v Paříži objevili v roce 1959 spisovatel William Burroughs a jeho přítel, malíř a též spisovatel Brion Gysin. O technice i teoretickém zdůvodnění střihů zde nebudeme referovat, lze jen odkázat na řadu mých textů, například v Revolver Revue č. 113, k dispozici je i řada překladů, jako „střihová trilogie“, již před pár lety vydalo Argo (Hebká mašinka; Nova Express; Lístek, který explodoval). V Balchově krátkém, necelých dvacet minut dlouhém filmu, na jehož vzniku se podíleli jak Burroughs, tak Gysin, totiž vidíme nejenom vizuální zpodobnění střihů, ale také docela vášnivě onanujícího Gysina. A jen pro doplnění, Balch s Burroughsem natočili ještě pár dalších, mimořádně zajímavých filmů, zároveň o něm natočil výtečný celovečerní dokument Burroughs.
Ale zpět k Warholovi do jeho Factory.
Když se rozhodl natočit Kuřbu (Blow Job), atmosféra nebyla zrovna příznivá, film totiž vznikal v době, kdy se newyorská police se zvýšenou měrou věnovala undergroundovým filmařům. Ostatně, zabavení Warholova filmu Andy Warhol Films Jack Smith Filming Normal Love (Andy Warhol točí Jacka Smithe, jak točí Normální lásku), jež bylo důsledkem této pozornosti, bylo docela komické. „První film,“ vzpomínal Warhol, „který mi zabavili, byl jednocívkový, dvě minuty pětačtyřicet vteřin dlouhý film, v němž herci, kteří hráli v Normální lásce Jacka Smithe, vytvořili dort přes celou místnost a pak na něj vylezli. Zabavili mi ho vlastně omylem, policisté šli především po Smithových Vroucích bytostech.“ Zabavili také Genetův film Zpěv lásky (Un chant d’amour).
