Genderové téma v lidové hudbě Horňácka, o to si doba říkala. A nemyslím to nijak ironicky, album je přínosné. Koncepci si totiž autorka a režisérka projektu Judita Kučerová a s ní hudební režisér a primáš Horňácké cimbálové muziky Petr Galečka vyzobli z dosud nepublikovaných zápisů sběratele lidové hudby a muzikanta Martina Zemana (1854–1919) z Velké nad Veličkou. Zvláště pro nás z jiných regionů a lecčehos neznalých se tak otevírá nový písňový svět.
Fascinuje, jak detailně zachytily lidové písně odrazy „ženských zkušeností ve vesnickém prostředí minulých století, ženský životní cyklus od dětství až po zralý věk“, protože v dobách před-masmediálních se zcela přirozeně zpívalo o všem, co se dotýkalo těla i duše. Hudba a zpěv je přece citový komunikační kanál. Začíná se od kolébky, notoricky známými (verši halú, belú, koně v zelú) i těmi známými mimo region pramálo a značně chmurnými (umrela ně mamička, umrela ně sestrička / ej do ňa bude kolébat, dyž su ešče malučká). Netřeba zmiňovat, že podstatnou část repertoáru tvoří milostné písně, s ohromnou škálou nálad od usoužených přes smířené, poštívačné, rozpustilé, vyzývavé, vilné, mravoučné či ironické až po jednoduše radostné.
Hlavní podíl na albu má HCM Petra Galečky, ale epizodně přispěli i HCM Marka Potěšila a HCM Jožky Staši. Stejně tak dominantní zpěv členek Sborečku žen z Lipova doplňuje i mužský pěvecký pohled na věc a role (např. v sadě koseckých písní nebo finále „Katerinko, staň hore / ej, máš galánů na dvore“). Pro pestrost kolekce jen dobře.
Těším se, ať máme genderovou rovnováhu, na Sedmero podob horňáckého chlapce. A také třeba babky a dědka, abych nebyl obviněn z ageismu. A zase si odmyslete ironii, protože koncepční projekty, zpřístupňující méně známou lidovou tvorbu, jsou jednoznačně obohacující. A v sofistikované interpretaci HCM Petra Galečky a spol. jednoduše krásné.