Helemese: Bublinky

helmeseVymyslel už někdo škatulku šanson-punk? Tam někam totiž od častějšího hospodského bigbítu míří kyjovská formace v čele s akordeonistou Jirkou Hilčerem a zpěvačkou Barbarou Neničkovou, svým už třetím albem. Vybrala na něj na Hithitu a svou živočišností a živelností si jím nezadá se slavnějšími kolegy. Bublinky z názvu pochopitelně patří k šumivému vínu. Optimismus tu totiž není ani trochu křečovitý a těm písničkám prostě sluší.
„Svý chechtáky nasypu do hampejzu, živořit nehodlám, leda tak žít,“ zpívají Helemese v úvodní skladbě. Životní přístup carpe diem se tu objevuje opakovaně, a v regionu oplývajícím vinnými sklípky, krojovanými slavnostmi, všudypřítomnou pálenkou a radostmi života, je vlastně i logický. Jestliže tak předchozí dvě nahrávky často připomínaly písničkářskou tesknost Vaška Koubka či starší tvorby Radůzy, tentokrát by měli zbystřit hlavně příznivci Poletíme, současného Trabandu nebo už bohužel neexistujícího Neočekávaného dýchánku. Napomáhá tomu i hostující tuba osvědčeného Filipa Spáleného.
Helemese v nejnovější porci neubírají na autenticitě, ale zároveň se sympaticky neuzavírají do minulosti. Výhradní autor Jirka Hilčer stále lépe využívá svou vzácnou schopnost všímat si i maličkostí a zpracovávat je s nadhledem, humorem i nečekaným viděním. Zamilovaná díky němu může být i paleta do svého skladníka. A zdánlivě infantilní legrácka o holce, která si přála bagr („žlutej jak citron, velkej jak sloní zadek“), vyústit v mrazivou výzvu: „splňte si svoje sny, jestli je ještě máte“.
Skupině se podařilo na album dostat zjevně to nejlepší, co v ní momentálně je, a posun je to docela výrazný. A to i za pomoci inovované sestavy i přirozeného zvuku Ondřeje Ježka. I ve vážnějších chvílích se tu spíš ironizuje, než moralizuje, a atmosféra útulné hospody tentokrát neodráží pouhou chuť pobavit, ale i dravou snahu předat něco ze svého pohledu na svět a poměrně pregnantně formulovaných názorů. Na peníze, na lásku, na zdravý životní styl nebo na to, co je a co není normální. Což je přesně ten důvod, proč má podobnou hudbu smysl zaznamenávat na desku, a také smysluplný způsob jak se odlišit od tisíců dalších hospodských kapel.

Helemese Records, 2015, 51:04

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *