Alternativa 2014: Hudební chameleónství Polar Bear

Pátek 14. 11., Malostranská beseda
Ačkoliv vyšlo debutové album Polar Bear s názvem Dim Lit až s počátkem nového školního roku 2004, byla kapela promptně nominována ve výročních Jazz Awards BBC hned ve dvou kategoriích – jednak jako nejlepší soubor a jejich šéf a autor veškerého repertoáru, bubeník Sebastian Rochford coby „vycházející hvězda“. Rochford byl odkojen poslechem Dukea Ellingtona, Thelonia Monka, Johna Coltranea, Billa Evanse, Billie Holliday, Charlese Minguse, Andrewa Hilla, Milese Davise a v neposlední řadě Stevieho Wondera. Tyto „klasické“ vlivy jsou na prvotině pochopitelně znát a Rochford zde jazzový feeling předvádí s mladickou svěžestí, ale zas tak světoborné dílo to není. Seb je ovšem osobnost, která se nenechá ukolébat nějakým úspěchem nebo snad vaří z osvědčené staré vody. Je to zvídavý člověk, který rád prozkoumává nové možnosti, což jednoznačně dokázal hned následujícího března mnohem živočišnějším opusem Held On The Tips Of The Fingers, kde polar_bearnajdeme ozvuky drum’n’bass, funku, dance music i různé experimentální hříčky. Tenhle krok do neznáma se opravdu podařil a deska byla nominována na prestižní Mercury Prize, čímž se kapela dostala do širšího povědomí a diváci se na veškeré koncerty jen hrnuli. Na Rochfordovu tvorbu začal mít velký vliv zvukový čaroděj John Burton, který používá umělecké jméno Leafcutter John a je skutečným mistrem sonického designu. Eponymní trojka z roku 2008 tak znamenala opět posun dál právě do elektronického i skočnějšího hávu. O dva roky později se John na dalším albu Peepers chopil také kytary a vše dostalo najednou rockovější dravost, devět skladeb z Peepers si vzal do práce MC Jyager a spíš nepatřičně než patřičně je předělal po svém na nosiči nazvaném Common Ground. Poté se kapela na dosti dlouhou dobu odmlčela, Rochford měl ostatně vždycky několik vedlejších projektů, jako jsou například Sons Of Kemet či Trio Libero a účastnil se na nahrávkách takových veličin, jako jsou Paul McCartney, Beck, Yoko Ono či Brian Eno. Zvlášť si osobně cení toho, že měl šanci počátkem tohoto roku vyrazit také na turné s Patti Smith.
polar_bear2Seb Rochford ostatně přiznává, že prožil před dvěma lety poměrně složité období a mimo osobní problémy dokonce zvažoval, zda má s Polar Bear pokračovat, ale ve chvíli, kdy se mu tyhle úvahy podařilo hodit za hlavu, k němu začaly přicházet nové nápady, kudy se ubírat dál. Svoje niterné prožitky pak zúročil na novince In Each And Every One, která spatřila světlo světa letos v květnu a další nominace na Mercury Prize potvrdila, že je to vskutku novátorské dílo. Rochford se tentokrát pustil do ambientních vod a vtiskl svým kompozicím přemýšlivou náladu a filozofický rozměr meditování o smyslu života a smrti, svobodě a plynutí času. Dává prostor zvukovým plochám až minimalistického charakteru a buduje atmosféru v pomalém tempu, které dává celému opusu nádech tajemnosti a zvláštního uvolnění. Ačkoliv Rochford mění ve své tvorbě stylotvorné prvky, rozhodně se nedá říct, že by se pokoušel být trendy a vézt se na nějakých módních vlnách. Je spíše veden svou intuicí nebo nějakým šestým smyslem, než že by se snažil kalkulovat, co v danou chvíli zaboduje. Nedává ostatně najevo své hráčské dovednosti nějakým exhibicionistickým způsobem, ale přesto dokáže vytvářet nádherné bubenické ornamenty. In Each And Every One není prvoplánově zasmušilé a čistě meditativní, ale má v sobě i dostatek hravosti, která je Sebovi tak vlastní. O novém albu, které je už domixováno, a které by se mělo objevit na veřejnosti v dubnu příštího roku, tvrdí, že je mnohem prosluněnější, takže od koncertu v Malostranské besedě nečekejte žádnou zádumčivost, ale pořádný eklektický nářez. Do Prahy přijedou Polar Bear ve složení: Sebastian Rochford – bicí, Tom Herbert – kontrabas, Peter Wareham a Shabaka Hutchings – saxofony a John Burton aka Leafcutter John – elektronika a efekty.
polar_bear3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *