HVĚZDY V POLOSTÍNU: COUNTRY JOE MCDONALD

COUNTRY JOE MCDONALD Vl. jm. Joseph Allen McDonald. Nar. 1. 1. 1942, Washington, D.C., USA. Důležitá alba: Thinking 0f Woody Guthrie (Vanguard 1969), War War War (Vanguard 1971), Paris Sessions (Vanguard 1973), Country Joe (Vanguard 1975). Písně, které stojí za to: Summer Of Love, Janis, Superbird, I-Feel-Like-I’m-Fixin’-To-Die Rag, Oh Jamaica.

 

 

Někdejší lídr psychedelické skupiny Country Joe And The Fish, jenž se proslavil sólovým účinkováním na festivalu Woodstock, se narodil ve Washingtonu, dětství však strávil v kalifornském údolí San Gabriel. Konkrétně ve městě El Monte, jež bylo v 19. století poslední zastávkou na honácké stezce do Santa Fe. Jeho otec pocházel z Oklahomy a byl synem skotského presbyteriánského pastora. Pracoval pro telefonní společnost, zatímco matka – z rodu ruských emigrantů židovského původu – dělala řadu let na radnici v kalifornském Berkeley. Oba rodiče v mládí vstoupili do komunistické strany a svého syna pojmenovali Joseph po Josifu Stalinovi. Výborný začátek pro country-rockového trubadúra…

 

V sedmnácti letech McDonald narukoval do armády. Po třech letech vojenské služby se zapsal na City College v Los Angeles, kde vydržel rok, načež přesídlil do Berkeley – navenek proto, aby docházel na vyhlášenou University of California, ve skutečnosti ale spíš kvůli muzice. Našel si zaměstnání v obchodu s kytarami a jal se zakládat první kapely. Nejprve vznikl The Instant Action Jug Band, poté The Berkeley String Quartet. První nahrávky pořídil ve čtyřiašedesátém a o rok později založil s kamarádem Barrym Meltonem skupinu Country Joe And The Fish. Pojmenování mu vnukl velký Mao, jenž rád používal metaforu o rybě plující v moři lidí. První část názvu pak byla rýpnutím do tatínka a maminky, kteří své ratolesti odkázali jméno sovětského diktátora. (Američané za války říkali Stalinovi právě Country Joe.) „V roce 1965, kdy Amerika ve velkém lifrovala své vojáky do Vietnamu, jsem byl dítkem radikálních levičáků a zároveň vážený veterán,“ popsal zpěvák později své trauma. „Obojí ve mně zanechalo obří pocit viny.“

 

McDonald se brzy stal součástí sanfranciské hudební scény. Vydával časopis Rag Baby a se svou kapelou patřil k místním senzacím. Roku 1966 získali Country Joe And The Fish smlouvu se společností Vanguard a v roce 1967 natočili první elpíčko Electric Music For The Mind And Body, na němž se objevila známá satira Superbird, strefující se do prezidenta Lyndona Johnsona. Také tu byla píseň Grace – pocta Grace Slickové, zpěvačce skupiny Jefferson Airplane. McDonaldovo jméno však vejde ve známost ve spojení s jinou rockovou divoženkou – Janis Joplinovou, pro kterou tento její švarný milenec složí písničku Janis. Titulní píseň druhého alba I-Feel-Like-I’m-Fixin’-To-Die Rag se nesměla hrát v rádiu a jako taková se vzápětí stala legendou. Skladba ironizující posílání mladých kluků na smrt („Whoopee! We’re all gonna die!“) patřila v srpnu 1969 k vrcholům třídenní „oslavy hudby a míru“ poblíž Woodstocku. Country Joe ji tu zazpíval sám s kytarou a záběry půlmilionového davu skandujícího spolu s ním každé slovo mluví za vše.

 

 

„Raz, dva, tři, za co vlastně bojujeme?“ znělo zaplněnou plání – chvíle, která McDonaldovi změnila život. Kapela se mu rozpadala, jeho sólová hvězda naopak stoupala. Od roku 1969 vydal dobrou třicítku alb, nashvillskou deskou Thinking Of Woody Guthrie počínaje. V roce 1970 složil soundtrack k filmu podle pornorománu Henryho Millera Tiché dny v Clichy. Rok nato mu vyšlo album War War War, na němž zhudebnil verše básníka Roberta W. Service, zvaného Bard z Yukonu. Paris Sessions z roku 1973 přiměly kritiky ke zvolání: „Výtečně! Muž (opakuji – muž!) zpívá feministické písničky, které jsou chytlavé a ještě k tomu mají smysl.“ Počátkem sedmdesátých let byl McDonald společně s herečkou Jane Fondovou jednou z tváří antimilitaristického turné FTA (Free The Army). Za to si vysloužil pozornost FBI, stejně jako za hudbu k fimu Que Hacer popisujícímu příběh zvolení Salvadora Allendeho prezidentem Chile. Poslední album pro Vanguard z roku 1975 neslo prostý název Country Joe. Poté strávil muzikant několik let v Evropě, kde obrátil svůj zájem k ekologickým otázkám. Když se do USA vrátil, začal spolupracovat s vietnamskými veterány. Dodnes žije v Kalifornii. Je podruhé ženat, jeho dcera Seven Anne McDonaldová provozovala vyhlášený klub Johnnyho Deppa Viper Room a dělala manažerku kapele Smashing Pumpkins.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

I-FEEL-LIKE-I’M-FIXIN’-TO-DIE RAG

 

Well, come on all of you, big strong men

Uncle Sam needs your help again

He’s got himself in a terrible jam

Way down yonder in Vietnam

So put down your books and pick up a gun

We’re gonna have a whole lotta fun

 

And it’s one, two, three

What are we fighting for?

Don’t ask me, I don’t give a damn

Next stop is Vietnam;

And it’s five, six, seven

Open up the pearly gates

Well there ain’t no time to wonder why

Whoopee! We’re all gonna die

 

Well, come on generals, let’s move fast;

Your big chance has come at last

Now you can go out and get those reds

‘Cause the only good commie is the one that’s dead

And you know that peace can only be won

When we’ve blown ‚em all to kingdom come

 

And it’s one, two, three…

 

Come on Wall Street, don’t be slow

Why man, this is war au-go-go

There’s plenty good money to be made

By supplying the Army with the tools of its trade

But just hope and pray that if they drop the bomb

They drop it on the Viet Cong

 

And it’s one, two, three…

 

Come on mothers throughout the land

Pack your boys off to Vietnam

Come on fathers, and don’t hesitate

To send your sons off before it’s too late

And you can be the first ones in your block

To have your boy come home in a box

 

And it’s one, two, three…

 

 

 

POPĚVEK O CESTĚ NA SMRT

 

Pojďte sem, vy všichni velcí silní muži,

strýček Sam už zase potřebuje vaši pomoc.

Dostal se do strašné šlamastyky

tam někde v dáli ve Vietnamu.

Tak odložte knihy a vezměte do ruky zbraň,

užijeme si spoustu zábavy.

 

Raz, dva, tři,

za co vlastně bojujeme?

Mně se neptejte, já se o to nestarám.

Příští zastávka Vietnam!

Pět, šest, sedm,

Otevírejte Perlovou bránu.

Není čas řešit, proč a nač.

Jupí! Všichni tam zařveme.

 

Pojďte sem, páni generálové, být vámi bych neváhal.

Konečně přišla vaše chvíle,

teď můžete všechny ty rudochy dostat.

Dobrý komouš je mrtvý komouš!

A vy víte, že na světě nezavládne mír,

dokud je nepošleme do království nebeského.

 

Raz, dva, tři…

 

Pojďte sem, obchodníci z Wall Street, a pospěšte si.

Tahle válka, to je zlatý důl!

Naděláte na ní kvanta peněz,

jen dál zásobujte armádu zbraněmi

a modlete se, aby ty bomby

shodili na Vietkong.

 

Raz, dva, tři…

 

Pojďte sem, matky ze všech koutů země,

sbalte svým chlapcům saky paky na cestu do Vietnamu.

Volám i otce, není času nazbyt,

Pošlete tam své syny, stihněte to včas,

abyste mohli být v celém bloku první,

komu se kluk vrátí domů v truhle.

 

Raz, dva, tři…

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *