Jak souvisí Jimi Hendrix a Svěcení jara? Odpověď má Kronos Quartet

Skladby které hrajete, nemají jen funkci hudebního díla, ale mohou sloužit i jako manifest, vyjádření jisté skutečnosti. Když třeba na koncertě přidáte skladbu Jimiho Hendrixe, dáváte tím publiku signál: podívejte, tenhle Hendrix byl zrovna tak zajímavý umělec jako skladatelé, které jsme hráli během koncertu. Na některé lidi takové poselství možná zapůsobí radikálněji než hudba samotná.

My jsme Hendrixe začali hrát v Great American Music Hall v San Francisku. To je hodně významný klub. Když koncem 80. let přijel do Kalifornie Astor Piazzolla, hrál právě tam, stejně jako John Zorn či zpěvačka Cesaria Evora z Kapverdských ostrovů. Lidé si tam můžou dát skleničku nebo něco k jídlu a hudbu poslouchají v atmosféře, která je mnohem víc uvolněná než v koncertním sále. Když jsme tam hráli poprvé, naše vystoupení trvalo šest hodin a my jsme vedle sebe mohli řadit nejrůznější druhy hudby. Na programu jsme tehdy měli i Svěcení jara od Stravinského. Dobře jsem věděl, že z Kronosu nikdy neudělám orchestr, ale přesto jsem chtěl tuto skladbu zahrát, a tak jsem požádal kamaráda, aby ji upravil pro Kronos a klavír. Zároveň jsem ovšem musel vyřešit otázku: Co zahrajeme, když obecenstvo bude chtít přídavek? Co vlastně můžete přidat po Svěcení jara? Jedině Jimiho Hendrixe, který byl fantastický muzikant, nedostižný hráč, nikdo se mu nepodobal. Tehdy jsem si myslel a dodnes tomu věřím, že pokud by byl Hendrix stále naživu, tak by Kronos a Hendrix nejspíš hráli společně, nebo by pro nás skládal, naše cesty by se určitě zkřížily. Mimochodem, Hendrix byl ze Seattlu, stejně jako my.

Poskytuje ta vaše verze Purple Haze stejný prostor pro improvizaci jako Hendrixův originál?

Člověk, který napsal původní aranžmá, by dnes tu skladbu už nepoznal.

(Z rozhovoru s Davidem Harringtonem, vedoucím Kronos Quartetu, při návštěvě v Praze v 90. letech.)

 

Skladby které hrajete, nemají jen funkci hudebn . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář