Jak to dělá Gott revival?

Znějí jako taneční orchestr, hrají něco, co důvěrně znáte… a pak se to stane. Uvědomíte si, že zvuk tohoto ansámblu je jaksi poťouchlý a že texty se sice podobají skladbám samotného Mistra, ale sdělují něco jiného. Skupina Gott revival. Na svém facebookovém profilu se charakterizují jako „známá pražská underground-psychadelic-šraml-punková kapela“, a něco na tom bude. Rozhovor s frontmanem Lubošem Bokšteflem o textech kapely byl pořízen před vystoupením v Hospůdce U Letního kina v Litoměřicích v únoru 2026.

Jak pracujete s texty? Jiné gottovské revivaly ty texty zbožně uctívají, vy ne…

To je historicky dané, protože my jsme začali hrát už před revolucí a prvotní podnět byl, že jsem jednou jel autobusem, autobusák si pouštěl rádio a tam zazněla nějaká píseň Karla Gotta – a já měl prazážitek z mládí. Pak jsme se potkali s kamarády, vyprávěl jsem jim o tom prazážitku, oni nevěděli, co to bylo za píseň, já také ne…

Čili to byl zážitek z doby, kdy jste byl…

malej. Byla to některá z písní ze šedesátých let, kterou tenkrát, v osmdesátých letech, moc nehráli. Hráli spíš ty nové, ty staré z politických důvodů nemohli, protože některý z autorů třeba emigroval… tohle ale hráli. Myslím, že to byla Má první láska se dnes vdává, nebo tak něco. Já jsem přátelům říkal: Tam bylo tohleto… začal jsem to zpívat a hrát na kytaru, oni povídají: Počkej, to takhle nebylo, to bylo jinak… následovala až archeologická rekonstrukce, aniž bychom to měli nahrané na magnetofonu nebo gramofonu, ty jsme doma neměli, ani žádné desky Karla Gotta. Bylo to legrační; tak jsme si řekli, že takhle uděláme víc Gottových písní.

Vlastně archeologie paměti…

A takhle samozřejmě vyvstaly i ty texty. Ty jsme si nepamatovali vůbec, takže jsme je udělali jinak: tak, jak jsme si říkali, že by to mohlo zhruba být.

A začali jste je hrát?

Poprvé jsme vystoupili ještě v roce 1989, v nějaké zahrádkářské kolonii, ještě jsme stihli jeden koncert na Deltě. A pak to pokračovalo. A když už začaly být ty písně dostupné, vyšly na cédéčkách a všichni nám je dávali, protože je měli doma a zbavovali se jich tak, že je dávali nám. Dnes jsou dostupné i na internetu. Stejně se ale snažíme jen volně inspirovat.

Nenecháváte se skutečnými texty zmást?

Rozhodně se nenecháváme zmást. A když už se volně inspirujeme, tak si pustíme originály. Gott byl vlastně taky revival. Takže když po mně OSA chce, abych uvedl autory hudby, tak to jsou Ennio Morricone a podobně, autorem textu jsem já, takže Karel Gott z toho nemá nebo neměl nic.

Jak to funguje teď, s odstupem?

Pro nás se

Znějí jako taneční orchestr, hraj . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář

sinekfilmizle.com