Hutka označuje tu část svojí tvorby, zaznamenanou i na albu Sklenice vody, jako „akvarelové písně“. Výstižně. Akvarel je technika zdánlivě snadná, s řadou omezení, ale umožňující malířské vyjádření pohotové i pestré, užije-li ji mistr. Komu vadilo jisté veršotepectví a záměrná naivní přímočarost tohoto druhu Hutkových písní, bude mu vadit i nadále. „Bohatí maj velké domy/ nebo rovnou paláce (…) mladičké tanečnice/ kupují jim střevíce…“ (titulní Sklenice vody). Kdo totéž považuje za upřímnou lidovost, nepředstíranost, odmítnutí hrát si na l‘art pour l‘art, bude s novou kolekcí písní opět spokojen. Navíc na desce samozřejmě slyšíme i vytříbeně poetické texty.
