Jiříkovo vidění: George´s Vision (1997)

Původem benešovské Jiříkovo vidění se už s pauzami pohybuje na scéně třicet let. To je docela hezké výročí k reedici raných nahrávek, kdysi zrealizovaných vlastními silami a šířených jen neoficiálními cestami. Ačkoli z tehdejších členů dodnes vydrželi jen zpívající kytarista Milan Jaroš a baskytarista Jiří Kraus, je pozoruhodné se vrátit a uvědomit si, jakou cestu kapela urazila. To zásadní se nezměnilo: hudba se hrdě hlásí k českému undergroundu, ale zároveň se nikdy nespokojovala jen s napodobováním, ale spolu s post-punkovými a dalšími vlivy vždy vše přetavovala v osobitý výsledný tvar. Nezapře tak lásku jak k temným Bauhaus, tak k s atmosférou i elektronickými zvuky podobně zacházejícím Legendary Pink Dots.
První, co u poslechu remasterovaného debutu až zaskočí, jak – ačkoli vznikal v primitivních domácích podmínkách – dobře to zní. Moimir Papalescu, který je pod remasteringem podepsaný, odvedl vynikající práci. Navzdory současným produkčním možnostem album zvukově i dnes bez problémů obstojí, a nezní jen jako „retro“, u kterého je nejcennější jeho autenticita. Potemnělá atmosféra skvěle navozuje dekadentně-romantický pocit, známý od gotických kapel, ale nezůstává jen u něj. Skladby jsou pestré, dokážou i po letech překvapovat. Debut sice ještě trpí nepříliš srozumitelnými zpěvy i občas až kolovrátkově nudnými beaty, ale je jasné, že potenciál nechybí. Některé skladby jsou neúměrně dlouhé a zkušený producent by asi razantně krátil a vysekával podstatné pasáže, ale už zde je zřejmé to, co provází kapelu celou její dráhu – při poslechu nastává jakési bezčasí a nadčasovost zároveň, cosi, co se u jiných objevuje kvůli zhudebněné poezii, ale Jiříkovo vidění to dokázalo dostat i do své hudby. Pohrávání si s mystikou zapadá do pečlivě budované sexy temnoty a rovněž názor je patrný už od prvních minut. Reedice tak není jen připomínkou pro pamětníky, ale překvapivě se tak snadno může postavit vedle současných alternativních debutů a možná i mnohé mladší inspirovat.