Jitka Šuranská & Irén Lovász & Michal Elia Kamal: Tři hlasy / Three Voices

suranskaKdyž na loňských Folkových prázdninách spojily síly Jitka Šuranská, maďarská zpěvačka a etnografka Irén Lovász a izraelská zpěvačka Michal Elia Kamal, jejíž rodinné kořeny vedou do Íránu a v současnosti působí v Istanbulu, mohl vzniknout těžko poživatelný gáblík ve stylu Pejsek & Kočička. Zvláště, když na přípravu společného vystoupení, jehož záznam právě vychází na CD Tři hlasy, měly interpretky a jejich kapely pouhé dva dny. Naštěstí nevznikl. Dámy si rozuměly do poslední noty a výsledek má jasný dramaturgický tvar, graduje od nevtíravého, krátkého představení protagonistek přes obecně platnou nostalgii lidových balad až ke „globálně“ nakažlivě roztančenému finále.
Nejde přitom o pouhé střídání za mikrofonem, kdy by momentální sólistce zbylé dvě protagonistky pouze symbolicky přizvukovaly. Jednotlivé přístupy se prolínají a souzní. Dokládá to nejen písnička Za vodú, kde můžeme snadno sledovat, jak přirozeně se do důvěrně známých „domácích“ postupů přimíchal blízkový chodní rytmus perkusí a po harmonické stránce výborně funguje i lehce „orientální“ nápěv závěrečného vícehlasu. (Stránka bookletu s Michaliným fonetickým přepisem textu do ivritu hezky ilustruje tvůrčí náladu, jaká během přípravy repertoáru musela vládnout.) Podobný výsledek nabídne i srovnání „nadnárodní“ verze balady od širého Dunajíčku Csak ast szánom- bánom s elektronikou podkreslenou podobou, kterou Irén Lovász natočila na památné album Világfa (1995).
Čteme-li o putování hudebních postupů, nápěvů, rytmů i nástrojů z orientu do Evropy, ať už cestou přes Balkán nebo přes Al-Andalus, jde o suchá fakta. Ale když na albu Tři hlasy, v melodiích neomezených prostorem ani časem, zazní santur (virtuózně ho tu ovládá Metehan Çifç z Michaliny doprovodné kapely Light In Babylon), perský předchůdce cimbálu, o společném prožitku vokalistek nemluvě, máme tu dokonalé muzikantské esperanto v živé praxi. Sdíleným emocím porozumí každý, kdo má uši a aspoň trochu vstřícnosti.

Indies Scope, 2015, 47:30

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *