Osmdesátiny tak tvůrčí osobnosti jako je Josef Vejvoda (*13. 7. 1945) zaslouží mimořádnou oslavu. Skladatel a bubeník si nadělil hned dvě svým způsobem retrospektivní a zároveň premiérová CD. No, nadělil si… Pochopitelně jde o dárek posluchačům, je přece zvykem oslavenců zvát na hostinu, v tomto případě hudební.
První z alb spadá do klasicizující části Vejvodovy diskografie. Shrnuje objednávky „partičky“, která prý vznikla v rámci České filharmonie čistě z bujarosti. „Hráči pozounové a tubové sekce tvoří nejdružnější skupinu tělesa, která se spontánně schází i mimo zaměstnání. Právě tato skutečnost vnukla jejím členům myšlenku společně si zamuzicírovat i nad rámec pracovních povinností,“ píše se ve sleeve-note.
Dost o špičkových interpretech a zpět k oslavenci. Proč hráči jako s jedním z dvorních skladatelů spolupracují právě s Vejvodou? „Propojení vzniklo na základě dlouholetého profesního pouta mezi Josefem Vejvodou a legendárním Oktetem Zdeňka Pulce, který je dodnes považován za otce a guru trombonového umění v Čechách,“ vysvětluje kapelník ansámblu Robert Kozánek. Skladatel tak mohl komponovat pro specifickou sestavu pěti trombonů (vč. jednoho altového a jednoho basového) a tuby. Na albu ovšem nechybí ani Tři duety pro trombon a klavír, ve kterých hostuje Ivana Kozánková Hlavoňová. A protože je autor zároveň bubeník, zahrál si i na perkuse a přizval také kolegu Camila Callera.
Není vůbec třeba řešit žánrové zařazení, zda jde o hudbu artificiální nebo „lehkou“. Jasně, hned úvodní suita Stars And Constellations začíná latinou Canopus. Jsou tu cítit jazzové prvky (nejen úprava latiny Regards To Chick či Tribute To Jaroslav Ježek) a zároveň i odkaz salónní hudby Belle Époque. Především však jde o kolekci melodicky nápaditých, brilantně zaranžovaných a zahraných kompozic se zajímavým zvukem. A také navozujících pocit pohody, což vůbec není málo.