Druhé „gratulační“ album Josefa Vejvody, nazvané s nádechem nostalgie I Remember, je pochopitelně jazzové. Obsahuje dvě archivní živé nahrávky dvou odlišných ansámblů. Obnoveného Jazztetu Josefa Vejvody a Big Bandu Gustava Broma. Vznikly v poměrně dlouhém časovém odstupu. Snímek Jazztetu v roce 2021 a ten s Bromovci v roce 1996, v dobách, kdy Vejvoda s rozhlasovým big bandem už nebubnoval, ale působil jako hostující dirigent. Snímky ovšem spojuje místo konání koncertů, festival JazzNights v Hořicích, a pochopitelně Vejvodovo autorství všech skladeb. Svým způsobem jde o živé skladatelské „best of“ s kusy jako Wakin‘ And Talkin‘, Regards To Chick, respektive Cassiopea, Super Jet, Agogo či Canopus v bigbandovém aranžmá.
Jazztet je zde zachycen v sestavě sexteta s trojicí dechařů, saxofonistou Osianem Robertsem, mezi klasikou a jazzem rozmáchlým trumpetistou Františkem Tomšíčkem a trombonistkou Přemyslem Tomšíčkem (mj. sestavy Milana Svobody, Big Band Českého rozhlasu). V rytmice all-stars skupiny si k sobě kapelník-bubeník vybral všestranného (klasika, filmová hudba, jazz) pianistku Vladimíra Strnada a kontrabasistu Ondřeje Štajnochra. A hraje mu to s „mladší krví“ náramně. V bigbandové části alba má zase pod taktovkou například Štěpána Markoviče. A také brilantního trumpetistu Pavla Husičku (1945‒2010), snímek tudíž můžeme brát i jako pietní vzpomínku.
Zvuk obou koncertních nahrávek patří k těm syrovějším, dravějším, což je jedině k dobru věci. Tedy ne, že by předchozí Vejvodovy studiově vycizelované nahrávky zde uvedených skladeb nezněly autenticky, ale je fajn mít k poslechu i tu živelnější podobu hudby, do které si autor klidně s chutí zakřičí.
S Oslavou trombonů, líčenou o odstavec vedle, má album I Remember společnou, kromě melodického rukopisu také onu nakažlivě pozitivní náladu. Popřejme, ať má podobnou atmosféru nejen oslava osmdesátin pana Vejvody, ale i následující etapa „života a díla“.