Judy Collins

collinsVlastním jménem Judith Marjorie Collins. Nar. 1. 5. 1939, Seattle, Washington, USA. Důležitá alba: Fifth Album (Elektra 1965), In My Life (Elektra 1966), Wildflowers (Elektra 1967), Who Knows Where The Time Goes (Elektra 1968), Paradise (Wildflower 2010). Písně, které stojí za to: Since You Asked, Albatross, My Father, Amazing Grace, Secret Gardens, Born To The Breed, Wedding Song (Song For Louis).
V pěti letech začala brát lekce hry na piano, ve třinácti absolvovala první veřejné vystoupení s Mozartovým Koncertem pro dva klavíry. Její učitelkou byla významná nizozemská klavíristka a dirigentka Antonia Brico, mimo jiné první žena, která dirigovala Newyorskou filharmonii. Hudební nadání dostala Judy Collinsová do vínku od svého táty, nevidomého zpěváka a diskžokeje. Otec na ni měl velké nároky, což ji jednoho dne dovedlo až k pokusu o sebevraždu. V patnácti letech přesedlala pod vlivem nahrávek Woodyho Guthrieho a Petea Seegera na akustickou kytaru. V devatenácti se provdala za učitele na Univerzitě státu Connecticut, s nímž měla syna Clarka. Časem se probojovala do folkových klubů v newyorské čtvrti Greenwich Village a vrcholem byla smlouva s firmou Elektra Records.
V roce 1961 vydala první desku A Maid Of Constant Sorrow, sestavenou z lidovek jako Pretty Saro či Wild Mountain Thyme. V témže duchu se neslo její druhé album Golden Apples Of The Sun. Postupně se seznámila s tvorbou svých souputníků, což se odrazilo na LP Judy Collins 3 z roku 1964, kde interpretovala písničky Boba Dylana Farewell a Masters Of War. Seegerovu skladbu Turn Turn! Turn! pro ni zaranžoval Jim (Roger) McGuinn, jenž už brzy natočí vlastní úspěšnou verzi se skupinou Byrds. Živé elpíčko The Judy Collins Concert přineslo svébytné varianty písní z pera Freda Neila, Toma Paxtona či Ewana MacColla. S čistě folkovou fází své kariéry (a také s nevydařeným manželstvím) se Judy rozloučila na desce Fifth Album, kde zpívá Thirsty Boots Erika Andersona, Early Morning Rain Gordona Lightfoota nebo dylanovku Mr. Tambourine Man. Následovala mistrovská nahrávka In My Life, zaranžovaná Joshuou Rifkinem, která ukázala, že Collinsová je víc než jen dívka s kytarou. Dramatická orchestrace Brechtovy a Weillovy skladby Pirate Jenny či motivu ze zpěvohry Marat/Sade se tu prolíná s Jacquesem Brelem a také s písněmi dvou autorů, jimž Judy umetla cestičku ke slávě: Randyho Newmana a Leonarda Cohena. Právě ona Cohena přesvědčila, že by měl zkusit hudební dráhu – a on zase přesvědčil ji, aby začala psát. Na albu In My Life (s titulní písní Lennona a McCartneyho) najdeme vůbec první nahrávku Cohenovy Suzanne. Na další LP Wildflowers z roku 1967 natočí Collinsová cohenovskou raritu Priests, hlavně tu ale uvede ve známost tvorbu jisté Joni Mitchellové – to když získá cenu Grammy za singl s její písničkou Both Sides, Now.
Roku 1968 nahrála Judy v Los Angeles své možná nejlepší elpíčko: Who Knows Where The Time Goes. Kromě dvou Cohenových skladeb (Story Of Isaac a Bird On The Wire) tu najdeme uhrančivou verzi mordýřské balady Pretty Polly nebo píseň Iana Tysona Someday Soon. A také velice osobní písničku My Father. Mezi doprovodnými muzikanty nalézáme jméno Stephena Stillse, který se do ní zamiloval, a když ho opustila, složil pro ni suitu Judy Blue Eyes. Sedmdesátá léta přivítala Collinsová acappellovou verzí křesťanského hymnu Amazing Grace. Po další živé desce ztratila směr, navzdory stále silnějším autorským výpovědím (Song For David, Born To The Breed). Zasazovala se o lidská práva, cvičila jógu a meditovala, ale také propadla alkoholu a bojovala s bulimií. V roce 1976 byla nominována na cenu Grammy za nahrávku muzikálové melodie Send In The Clowns. V polovině osmdesátých let opustila značku Elektra, natočila vánoční album pro britský trh a chvíli přežívala u labelu Golden Castle, načež se roku 1990 objevila u Columbia Records s autorským albem Fires Of Eden. Po dvou albech pro děti připravila kolekci dylanovek Judy Sings Dylan Just Like A Woman. V téže době spáchal její třiatřicetiletý syn sebevraždu. S těžkou ztrátou se Judy vyrovnala v knize Sanity And Grace. Na jaře roku 1996 se znovu vdala, o tři roky později nahrála album Classic Broadway. Zároveň založila vlastní label Wildflower. V roce 2004 vydala CD s Cohenovými písněmi, tři roky nato přezpívala hity Beatles. Roku 2010 se na albu Paradise sešla se svou celoživotní rivalkou Joan Baezovou ve famózním duetu Diamonds And Rust.

collins_2SECRET GARDENS
My grandmother’s house is still there
But it isn’t the same
A plain wooden cottage
A patch of brown lan
And a fence that hangs standing
And sighing in the Seattle rain

I drive by with strangers
And wish they could see what I see
A tangle of summer birds
Flying in sunlight
A forest of lillies
An orchard of apricot trees

Secret gardens of the heart
Where the flowers bloom forever
I see you shining through the night
In the ice and snow of winter

Great grandfather’s farm is still there
But it isn’t the same
The barn is torn down
And the fences are gone
The Idaho wind blows
The topsoil away every Spring

I still see the ghosts
Of the people I knew long ago
Inside the old kachen
They bend and they sigh
My life passed them up
And the world in its way passed them by

Secret gardens of the heart
Where the old stay young forever
I see you shining through the night
In the ice and snow of winter

But most of all
It is me that has changed
And yet still the same

That’s me at the weddings
That’s me at the gravis
Dressed like the people
Who once looked so grown-up and brave

I look in the mirror
Through the eyes of the child that was me
I see willows bending
The season is Spring
And the silver blue sailing birds
Fly with the sun on their wings

Secret gardens of the heart
Where the seasons change forever
I see you shining through the night
In the ice and snow of winter

TAJNÉ ZAHRADY

Babiččin dům je pořád tam, kde byl,
ale už to není on.
Jednoduché dřevěné stavení,
hnědý flek trávníku
a plot, který se prohýbá
pod náporem seattleského deště.

Jedu kolem s cizími lidmi.
Kdyby tak mohli vidět to, co já…
Změť letních ptáčků
a jejich let do slunce,
celý les lilií,
meruňkový sad.

Tajné zahrady srdce,
kde květy nevadnou,
vidím vás, jak se blyštíte
v ledové a zasněžené zimní noci.

Pradědův dům je pořád tam, kde byl,
ale už to není on.
Stodolu strhli,
na místě, kde stála ohrada,
rozfoukává půdu
jarní vítr z Idaha.

Zjevují se mi duchové
těch, které jsem znala.
Už je to dávno… Ve staré kuchyni
sedí nachýlení, sem tam si povzdechnou.
S mým životem se míjeli,
běh světa šel tak nějak mimo ně.

Tajné zahrady srdce,
kde se nestárne,
vidím vás, jak se blyštíte
v ledové a zasněžené zimní noci.

Ale ze všeho nejvíc
jsem se změnila já sama.
A přece jsem pořád stejná…
Já na svatbách,
já u hrobů,
ustrojená, hrdá jako oni
na svou dospělost.

Dívám se do zrcadla
očima dítěte, jímž jsem kdysi byla.
Vybavují se mi nahrbené vrby,
náhle je jaro
a stříbromodří ptáci si poletují
se slunečním pelem na křídlech.

Tajné zahrady srdce
se svým rejem ročních období,
vidím vás, jak se blyštíte
v ledové a zasněžené zimní noci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *