KORA ET LE MECHANIX: Soundscapes Eternity, Landscape Anthropology and Evening Gods of Railroad Crossings

Nesmírně aktivní Michal Kořán nahrává sólová alba, posledním byly loňské Čtyři barvy, se svým bratrem Jaroslavem hraje v Zapomenutém orchestru země snivců, vystupuje s Pavlem Richterem a ještě remasteruje staré nahrávky Orloje snivců, svého bratra i skupiny Die Archa. K vrcholu jeho tvorby však patří nahrávky dua Kora et le Mechanix, ve kterém spolupracuje s Filipem Homolou. Potvrzuje to i letošní album s dlouhým názvem, které je sestaveno ze jmen všech tří kompozic.

 

Představuje návrat k původnímu pojetí dlouhých ambientních skladeb, od kterého se duo odklonilo v loňské hudbě k inscenaci Naivního divadla Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých. Skladby na něm díky větší sevřenosti působily dramatičtěji, i když si zachovávaly typickou posmutnělou náladu. Novinka však ukazuje, že se ani v rozsáhlých plochách Kora et le Mechanix neztrácí a dokáže udržet pozornost posluchače.

 

V úvodní skladbě Soundscapes Eternity tomu hodně pomohly terénní nahrávky cvrlikajících ptáků a hmyzu bzučícího na letní louce. Dvojice protagonistů se po třiceti letech vrátila do Mukařova, kde v roce 1988 nahrávala zvuky pro kazetové album Koncert pro Davida už neexistující skupiny Die Archa, ve které oba působili. Právě díky zvuku hmyzu je dvacetiminutová skladba projasněná, byť jsou mnohé zvuky temné, pokroucené, někdy až houkavé. Nostalgie se mísí s temnotou, jež kontrastuje s náladou prostředí.

 

Druhá, skoro čtvrthodinová Landscape Antropology s opakujícím se vzdáleným zvoněním, různým cvakáním a vynořujícími se dramatickými táhlými klávesami i temnými ruchy v pozadí je chmurnější. I v ní se duu daří udržet napětí. Potemnělá je i závěrečná skladba Evening Gods of Railroad Crossings s vynořujícím se hluboce vrčícím syntezátorem. Oživením jsou opět ruchy a i vysoké tóny hraní za kobylkou, které vytvářejí enervující kontrast k základní ploše. Poklidná poloha s občasnými tóny kytary ale převažuje, což nahrávky vrací do linie alb Kory.

 

Blue Lizard / Polí5, 2018, 36:28

 

 

 

 

Přidat komentář