Kraan: Sandglass

Bassball Recordings/ 36music, 2020, 49:55

Hudebně pořád svižní dědci z Ulmu v roce 1968 zakládali hippie komunitu u vesnice Wintrup. Spolužáci Hellmut Hattler (baskytara), Johannes Pappert (altsax), Peter Wolbrandt (kytara, zpěv) a Jan Fride Wolbrandt (bicí) tam založili jamband Inzest, po dvou letech pak přejmenovaný na Kraan. Z freejazzu Pharoaha Sanderse a raného elektrického fusion Franka Zappy se v Německu vzedmula podivínská krautrocková vlna, ještě volnější, zároveň hypnotičtější než jazz i rock dohromady. Vzali kus toho nového vývěru a užili po svém do mnohem rafinovanějších projevů. Vymykali se z krautrockových bandů instrumentálním mistrovstvím a precizností. Řadí je tu do škatule krautrocku, jinde zas jazzrocku. To je dnes šumafuk. Setkají se, když to v nich vypukne. Hrají i nahrávají z radosti. Desky z let 1972–1977 jsou ikonické perly a Kraan Live (1975) je světově mimořádnou deskou.

Po odchodu saxofonisty Papperta za čistým jazzem v půli sedmdesátek z homogenního kvarteta zůstalo trio otců zakladatelů. Na alba i koncerty si tak zvou hejna trubačů, pěvců, potažmo klávesáků. K poslechu bych doporučil kdekterý jejich živák, ovšem tato letošní studiovka je bezespornou výjimkou, snadno pasující mezi nejlepší alba kapely. Funguje ve vývoji/výboji jinak: nástrojové mistrovství jasně, ale ubylo jazzování a přibylo radosti až písničkové. Titulní funky s protisměrným rytmem (sic) a, sorry, vlezlým refrénem sitarového efektu kytary je wow! Instrumentálky jsou požitkem – Schöner wirdʼs nicht, Gleis 10 a hlavně zasněná Moonshine on Sunflowers. Zdáli Hendrixem inspirovaná Rescue možná zlehounka vrací k bluesovým pravlivům a finální tříminutovka Hippie Jam je jen sentimentální legrací na časy před padesáti lety. Ten nevratný modus ostatně kapela popírá celým vyzněním alba – optimistickým duchem. Není to jazz, ani jazzrock, natož krautrock. Promítnout konkrétní vlivy do jejich muziky je nemožné, Kraan byli a jsou unikátem bez vzorů i opakovatelů. Krásně se to poslouchá.

 

 

Hudebně pořád svižní dědci . . .

Tento článek je dostupný předplatitelům UNI magazínu

Přidat komentář