Oproti Kristininu debutu EMA29 z roku 2017 (pokud nepočítáme dekádu staré EP s projektem Kikina B), jde o pořádný posun. Zatímco na předchozím titulu vycházela pianistka a skladatelka z tradičněji ukotvené představy straight ahead jazzu, a i přes řadu hostujících muzikantů z triové sestavy, nyní s kvintetem pojmenovaným Event Horizon vytvořila desku pestrou a synkretickou. S výlety do soulových poloh, kultivovaného popu, smooth jazzu či moderní fusion. Napříč skladbami ovšem tvoří spojnici sourodá melodická invence i harmonické postupy, nejde o příslovečný dortík firmy haf a mňau.
Album zpestřuje také časté využití lidského hlasu. Nejen zpěvu, kterého se v baladách Love And Passion a Those Nice Memories i v bezeslovné koloratuře Virgin In Berlin ujala hostující Kristinina sestra Martina. Ale i civilních promluv (nikoliv patetických recitativů) členů kvinteta. Mluvené výzvy ke svobodě v hudbě, vztazích, lásce i vášni dobarvují atmosféru hned úvodního kusu Breathing, napříč albem pak tvoří další logická pojítka mezi kompozicemi.