Kronos Quartet & Trio Da Kali: Ladilikan

Snaha spojit klasicizující hráčskou „akademičnost“ (byť v tom dobrém smyslu slova) s živočišností tropické lidové by mohla vést k průšvihu. Nejít o Kronos Quartet, který si dal až živelnou interpretaci nejen „vážné“ hudby všech osídlených kontinentů do popisu práce. A západoafrické Trio Da Kali, které sice nepopírá těkavý, temperamentní západoafrický živel, ale neštítí se ani onoho vrcholně kultivovaného (což neznamená totéž co chladného) přednesu. Jak se na „nositele griotských tradic nejvyšších královských kruhů“ sluší. Pod dosud relativně (ale opravdu relativně, s úspěchem koncertuje od roku 2012 na akcích jako BBC Proms nebo London Jazz Festival a hostuje i ve staroslavných operních domech) málo známým jménem Trio Da Kali se totiž skrývají velmi zajímavá jména.
Především zpěvačka Hawa Kassé Mady Diabaté. Jistě, její otec není nikdo jiný než legendární Kasse Mady Diabaté a dcera dostala takovou průpravu, že nemá problémy ani s interpretací klasickou. Proč by měla mít, určitě ne jenom proto, že vychází z tradičních písní západoafrického lidu Mandé. A malijskou autentičnost přitom nezapře, ani kdyby chtěla, bouří jí v krvi. K tomu připočtěme decentní vibrato a sytý kontraalt, díky kterému si Hawa vysloužila přirovnání k Mahalii Jackson. Hawin vokál si rozumí s pevnými smyčcovými aranžmá bez problému.

Kronos Quartet photographed in Berkeley, CA December 12, 2013©Jay Blakesberg

Kapelníka Tria Da Kali dělá další zajímavá osobnost. Uznávaný guinejský virtuóz na balafon Fodé Lassana Diabaté, opět potomek významného rodu griotů. Má na kontě nominaci na Grammy za malijsko-kubánský projekt AfroCubism (2010). S géniem kory Toumanim Diabatém vystupoval také v Symmetric Orchestra a krom západoafrické a afrokubánské muziky hrává jazz. Trio doplňuje hráč na basovou „loutnu“ ngoni Mamadou Kouyaté, nejmladší a dosud nejméně zkušený. Ale hledejme zase v genech. Slavný táta Bassekou Koyaté (se svými Ngoni Ba vystupoval i v Česku) ho naučil vše potřebné.
Z výše uvedeného je jasné, proč si Kronos vybral ke spolupráci právě virtuózní Trio Da Kali, které se nevyleká jeho notových pultíků. Kvarteto se přitom přirozeně pokládá do svých obvyklých „neobvyklých“ soudobých aranžmá, která posílají sound někam mimo běžný hudební vesmír, někam, kde se mohou třeba během jediné skladby Kanimba potkat prvky minimalismu, pseudo-barokní a orientální zpěvnost, pradávný africký přírodní rituál a čirá krása.
Jistě, řada dogmatiků obou světů, „world music“ i „soudobé vážné“, ohrnuje nad podobnými crossovery nos. Nedivil bych se narážkám na „salónní Afriku pro západní snoby“. Jenže v případě Kronosu a Tria Da Kali fúze funguje. Vznikla působivá koncertní hudba mimo kategorie. Nemůžeme ji poměřovat z hlediska „etnické veselice“, a přesto onu radost z klasicizujícího pojetí rodilé africké muziky slyšíme.

World Circuit, 2017, 46:45

Přidat komentář