Kdo je kdo v triu Long Term Parking možná netřeba opakovat, recenze debutu Luxury Luxury vyšla v UNI 3/2022, ale pro jistotu. Zpěvák, kytarista, baskytarista, houslista a textař Michal Krystýnek alias Christineck urazil zajímavou cestu od člena Hradišťanu přes folklor/funk/rockový Ponk až k osobitému uchopení trip hopu, indie popu i post rocku právě v Long Term Parking. A ne, folklorismus sem nevnáší, byť kořeny, erudici a cit pro zpěvné motivy nezapírá, proč taky. Autorem většiny hudby a elektronických základů je klávesista a kytarista Libor Koutník alias Kolib. Na bicí nástroje hraje Pavel Bříza, ostřílený profesionál se zkušenostmi od Bendeho přes Gotta po bigbandy, ale nelekejme se střetu světů. Pět let fungující trio se shodlo jak muzikantsky a jistě i lidsky, tak na vědomém zařazení do škatulky alternativa a vyhýbání se podbízivé chytlavosti.
Stejně jako na debutu, Krystýnek si napsal texty v angličtině. Jak kvůli práci s rytmem a frázováním, tak vzhledem k postupně naplňovaným zahraničním ambicím tria. A jsou hodně naléhavé. Někdy o vztazích, leč dosti mrazivě, třeba ve This Is Violence. Jindy obrazně vypovídající o době. Namátkou volně přeloženo: „Žijeme ve světě, kde je jediná věc jasná / tenhle mír je válka a válka je tady…“ (Steelman). Nejsilnější píseň? Možná Disconnecting o loučení s blízkými: „Nejste pryč, jenom vás nějak nevidím / až se vzbudíte, znovuzrození / pohřbím vás ve svém snu.“
Hudba oproti prvotině působí ještě sevřeněji, vyrovnaněji, průzračněji. Více ji provazují akustické nástroje. Ale charakteristika „průzračná“ platí jen pro celkový dojem. Když se zaposloucháme do aranžmá, narazíme na řadu vítaně spletitých nápadů. Třeba na harmonii vrstvených stop smyčcových nástrojů v To You, s drobnými záměrnými disonancemi a „tiše dramatickými“ glissandy.
Bylo by moc pěkné, kdyby se z takhle zajímavého alternativního popu stala aspoň ta méně nápadná součást mainstreamu.