LOUTKY V NEMOCNICI: Vánoční cukroví

Nevím jak u vás, ale u nás se vánoční cukroví mlsá klidně do jara, neb je trvanlivé, z různých zdrojů se ho sejde přehršel, zároveň má člověk konzumovat cukry střídmě, potravinami se neplýtvá, a v tomto případě i potomci dojídají s chutí. Tak snad nevadí, že na vánočně koncipované album Loutek v nemocnici, kvůli obvyklému přetlaku nových desek na sklonku roku, upozorňuji s křížkem po… ehm, s koledou po svátcích. Ono se totiž bude skvěle hodit i do vánočních nálad následujících roků.
Netřeba opakovat chválu celého projektu Loutek v nemocnici, snahy přinést dětem v léčebnách a nemocnicích trochu odlehčení a zábavy, protože radost léčí. Spíš se hodí připomenout, že jde také o labour of love, nevypočítavou tvorbu pro děti, která má daleko širší platnost. Neb léčit dobrou náladou, humorem a nadějí potřebuje každý malý a velký tvor, zvláště v dobách pohnutých. Zárukou kvality je tu parta, která se díky hybatelce Marce Míkové a její zubně-nehtové hudební klinice sešla. S písničkovými a interpretačními dárky přišli do studia namátkou Terezie Palková, Beata Bocek, Štěpánka Balcarová, Jiří Hodina, Jan Jirucha nebo Sylvie Krobová.
Nejvtipnější kousek? Možná narození Ježíška z pohledu ukřivděného osla Oslí koleda (text David Bolech, hudba Zdeněk Havlíček). Nebo ta o nedochvilném Čtvrtém králi, kterou přihodil do mlýna „Pra-Původní Bureš“ J. F. Fumas Palme? A co teprve Dinosauří koleda Pavly Jonsson na „známý nápěv“ nad – jak jinak – výraznou basovou linkou: „Hajdom hajdom tydlidom, dinosauři už k vám jdou / hajdom hajdom dot-com (…) triceratops hvězdu svírá / stegosaurus nese sýra… raptoři se kývají, Ježíškovi zpívají“ – dobře využívá známou lásku zvídavých děcek ku pravěku, ač zavilí kreacionisté protočí panenky – a dobře jim tak. Ale ne, nejde o samé legrandy, i na slavnostní vážnost došlo.
Zkrátka, díky Loutkám v nemocnici vznikají vkusné, netuctové dětské písničky, jakých není nikdy dost.