Malá Alternativa 2009

Podobně jako v předcházejících letech je součástí festivalu Alternativa i vyhledávací přehlídka, jejímž cílem není ani tak nějaká soutěž, jako spíš pokus objevit někoho utajeného, kdo si zatím tvoří ve svém sklepě či v lepším případě regionu. Opět to znamenalo probrat se hromadou došlých nahrávek a vybrat letošní fi nalisty. Ti zahrají v klubu Kaštan v sobotu 21. listopadu.

PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ

Proletáři všech zemí
Proletáři všech zemí

Kvarteto z Polné u Jihlavy. Vznikli počátkem tohoto desetiletí, tehdy ještě měli dvě baskytary a akorát ukončovali základní školu. V aktuální sestavě Kvíťa – housle, Hmyzoš – kytara, Širi – baskytara a Frišta – bicí hrají od roku 2004. Jako mnozí jiní, jsou rozkročeni mezi českým undergroundem a domácí alternativou. Jejich temný a nervní rock s kořeny v punku si libuje v dialozích kytary a houslí, zatímco zpěv přeskakuje od hysterie k stylizované ironii. Pojetí humoru je velmi specifi cké, mnohdy pracují s jednoduše se tvářícími veršovánkami, majícími až charakter říkadel. K tomu rytmické proměny, často až nezvykle pestré. Odehráli zatím asi stovku koncertů a na svém kontě mají několik vlastním nákladem zrealizovaných ,desek‘. V jejich recenzích se pak objevují zmínky o příbuznosti se severočeskou legendou: „Proletáři hrají, střídají motivy, gradují je, někdy si libují v ostrých tempech, jindy v drsných disonancích, někdy v přímočaré melodice, jindy v jemných odstínech zvuku jednotlivých nástrojů…, takže vás v jednu chvíli napadne třeba: ,Tohle by mohli hrát UJD,‘ ale za chvíli už je všechno jinak.“ „Naší hudbě vévodí sekané rytmy střídané klidnými výlety do severské tajgy nebo snad hororového lesíka,“ komentují to sami členové…

TOHOROBŮV LIPET GRUND
Označují se za „Trojmezí hudby, poezie a hluku.“ Počátky pražského, aktuálně čistě akustického tělesa sahají až do roku 2004. Původně jednorázový projekt, s úkolem doprovodit zvukem text Sterongraf z roku 2002. Ke spolupráci se sešli Jan F. (hlas) Jan P. (baskytara), Tomáš G. (klávesy) a Robert L. (kytara) a vzešlo z ní dvacetiminutové pásmo, uvedené pod názvem Sterongraf poprvé v rámci pořadu Jakuba Zahradníka Ubrousek básníků v Poetické kavárně Obratník. Seskupení dodnes funguje nárazově a koncerty jsou sporadické. Sestava se v prosinci 2005 odchodem Jana P. za rodinnými povinnostmi redukuje na trio a postupem času rozšiřuje své zvukové možnosti. Na pódiu tak nyní fi – gurují s hosty, a v nástrojovém obsazení jsou k vidění jak klasické hudební nástroje (viola, kytara, metalofon, buben, činel, harmonika), tak nástroje neobvyklejší (basový margarín, triola, klaxon) i zcela podivné (gumová kačenka, kanystr, krabice, čepice, plech aj.). Na Malé Alternativě se objeví s programem Tichá Akitsuka. Ten se pohybuje kdesi mezi hudbou, zvuky a slovy, při představeních je jeho součástí ještě obrazová složka.

NOARTIST

Noartist
Noartist

Noartist je noise-rocková kapela v podání jediného člověka. Kytara a počítač místo magnetofonu. Mělnický solitér Michal Milko bývá připodobňován ke Květoslavu Dolejšímu, ale na rozdíl od něj je výrazně agresivnější. Vychází z více dřevních rockových kořenů. Vyžívá se v noisových atacích, kdy sotva rozumíte zpěvu, ale základ je písnička, která vyleze tu více tu méně dopředu. Nasranému rockovému zvuku zdatně sekundují i texty, ovlivněné prý například Burroughsem. Michal se nejprve etabloval jako baskytarista skupiny After Shave, ale vlivem okruhu skupin vystupujících ve Starém mlýně v Byšicích zrealizoval zhruba před třemi lety svůj projekt. Zároveň je k nalezení i v experimentálním duu FAD. „Michal reprezentuje novou generaci buřičů, posouvající starý punk do mírně sofi stikovanějších intelektuálních krajin – aniž by však ztratila drajv,“ řekl o něm Pepa Jindrák z vydavatelství Polí 5 u kterého vyšla debutová deska s názvem Perplex B.

DEGTUKAS
Pražské neveselé rockové kvarteto, které doplňuje tradiční nástroje industriálními kovy. Žánrově patří k novodobějším zástupcům současné alternativy, z jejichž tvorby je více než tradiční underground slyšet inspirace například Skrytým půvabem byrokracie. Deklamovaný, až do hysterie přecházející vokál podporují temné, minimalisticky působící rytmické vzorce. Nechávají vyznít text, často vypůjčený od avantgardních básníků. Snaží se vytvořit atmosféru. „Stručné info? Napište třeba: Princezny a sirky“

I LOVE 69 POPGEJU

I Love 69 Popgeju
I Love 69 Popgeju

Duo tvořené bývalými studenty vizuálního umění, kteří „ve své tvorbě překračují hranice mezi hudbou a výtvarným uměním“. Jakub Adamec (klávesy, zpěv, muzika a texty) a Pavel Pernický (sólový zpěv), které doplňuje dvorní VJka, polská výtvarnice Magda Jańczuk, předvádějí electro-punkové performance, barevné, fyzické, v pravém slova smyslu audiovizuální. Jejich začátky sahají až do roku 2001, kdy pod názvem Popgeju působili na Valašsku. Později se přesunuli do Ostravy, přibrali další členy a stali se 69 Popgeju. V roce 2006 debutovali vydáním 4-písňového EP As Long as the Pump is pumpin, so Long as the Bassdrum is going na vlastním labelu Vole Love Production, další nahrávky pak zveřejňovali na netu. Ostatní členové opět odpadli, název se prodloužil. Aktuál ně mají za sebou zhruba 100 koncertů po Česku, Slovensku, Polsku, Německu a Maďarsku a dokončují své debutové album Let’s Gold Corrydor, které by se na konci roku mělo objevit na labelu Arty Maniac Discs, a ke kterému se chystají vyrazit na turné. Prý „věčně čerstvý campingový dekadancefl oor“.

Foto archiv

Přidat komentář