Marek Pospieszalski: Polish Composers of the 20th Century

Transformovat tucet skladeb moderní klasiky a avantgardy může napadnout jen polské jazzmany mající oporu v průkopnické tvorbě polských skladatelů globálního významu. Na festivalu Jazz Goes To Town byla dokonce část publika jejich odvážným soundem zaskočena. Okteto tvoří s Pospieszalskim (ss, as, cl, fl, mg tape), Piotr Chęcki (ts), Tomasz Dąmbrowski (tp), Tomasz Sroczyński (va), Szymon Mika (g), Grzegorz Tarwid (p), Max Mucha (cb) a Qba Janicki (ds, sounboard). Až při poslechu originálních skladeb si uvědomíme, jak věrně okteto proniklo do jejich ducha, jak příbuzný zvuk originálům stvořilo, jak logicky byly zapojeny vstupy nástrojů a střídmě využívané počítačové zvukové desky či zvuky z magnetofonového pásku. Mezi autory jsou představitelé tzv. nové jednoduchosti, narození ve 30. letech, Zygmund Krauze: Rhapsody, Zbigniew Rudziński : 3 Songs for Tenor and 2 pianos, Marek Stachowski: Sapphic Odes, Tomasz Sikorski: Listening Music. Ale také starší: Tadeusz Baird (1928–81), spíše lyrického založení, navzdory seriální technice se jeho dílo odvíjí z romantických tradic: Chansons des Trouvere, Jan Krenz (1923–2020): Rhapsody for string orchestra, xylophone, tam-tam, kettledrums and celesta, výbušný a dynamický Kazimierz Serocki (1922–81): Arrangements for 1–4 Recorders, Witold Szalonek (1927–2001): Symphony of Rituals, jedna z nejvýraznějších postav polské a evropské avantgardy, tvůrce vícezvuků produkovaných na dřevěných dechových nástrojích. Andrzej Panufnik (1914–91): Lullaby, jeho kompoziční styl je založen na geometrických formách. Doyeny pak jsou Roman Palester (1907–89): Symphony No. 4. A pak tu máme nové zvukotvůrce, prvního polského skladatele elektronické hudby Wlodzimierza Kotońskiho (1925–2014): Musica per 16 cimbali e orchestra d archi a Boguslava Schaeffera: Missa elettronica, původně pro ženský a mužský sbor polského rádia a elektroniku. Záviděníhodný projekt v dokonalém podání!