MARK LANEGAN & DUKE GARWOOD: With Animals

With Animals je nahrávka dvou spřízněných duší. Velmi zachmuřených duší. Anglický multiinstrumentalista a skladatel Duke Garwood byl po léta, paralelně s vlastní uměleckou drahou, důležitým členem Mark Lanegan Bandu. Už v roce 2013 navíc vydali „Dark Mark“ a „Black Duke“ zdařilé společné album Black Pudding.

 

Základní charakteristikou hudby dua zůstává důstojná pomalost temp a smuteční střídmost aranžmá, která nechá vyniknout Laneganovu sugestivnímu pěveckému vypravěčství. Garwood většinou volí jednoduchý podklad rozložených akordů akustické či elektrické kytary, které jen lehce podbarvuje záměrně monotónní elektronikou. K tomu přičtěme táhlou melodiku, hořkou a hořčejší.

„Ten zvuk je totálně lo-fi, původně hi-fi prohnané přes zaprášený analog, starý osmistopý kazeťák. Tím se převedly digitální stopy elektronických nástrojů do analogového obrazu, s čistou duší, ale pěkně zvukově špinavé. Proto zní deska skutečně analogově, s láskou. S prachem,“ popsal vznik nahrávky Garwood a je vážně dobře, že na výsledný sound nikdo nepoužil prachovku.

Základem hudebních patternů přitom zůstává jakási archetypální podoba blues. Ale jako kdyby si blues hrál a zpíval depresivní android Marvin ze Stopařova průvodce po galaxii. Tenhle příměr snad není samoúčelný, ospravedlňuje ho minimálně píseň Spaceman. Nejde totiž vlastně o nic jiného, než o hodně svéráznou úpravu lidového moritátu The Maid Freed From The Gallows (coby The Gallis Pole, potažmo Gallows Pole ho zpíval třeba Lead Belly a po něm Led Zeppelin), jenže s popravištěm a oběšencem situovaným do kosmického prostoru. Kde se vzalo spojení hangman – spaceman ví jen Lanegan.

Co si ti dva myslí o životě, vesmíru a vůbec, není asi třeba rozmazávat. With Animals je geniální soundtrack k podzimní melancholii a blbé době, který, jak tomu u silných uměleckých výpovědí bývá, paradoxně nabízí katarzi a zlepší náladu.

 

Heavenly, 2018, 38:03

 

 

Přidat komentář